Zatímco text Jaromíra Tůmy v aktuální verzi Playboye pojednává o australské popové královně Kylie Minogue, internet zabrousil do rockových vod země klokanů a krokodýla Dundee.
AC/DC: Stále v plné síle
Nelze začít jinak než australskými věrozvěsty heavy metalu. Loni oslavil band pětačtyřicet let od vydání svého prvního dlouhohrajícího počinu High Voltage. Kapela, která se musela mimo jiné vyrovnat se smrtí prvního frontmana Bona Scotta, kterého pak fantasticky nahradil Brian Johnson, prodala přes 200 milionů alb. Deska Back in Black z roku 1980 je prodejem 62,2 milionu nosičů historicky třetí, komerčně nejúspěšnější. Lépe si vedla pouze alba Thriller (Michael Jackson, 110 milionů, 1982) a The Dark Side of the Moon (Pink Floyd, 67 milionů, 1973). Vzhledem k faktu, že poslední, sedmnáctá studiová deska Power Up ovládla loni v listopadu záhy po svém vydání americkou prodejní hitparádu Billboard 100, nemůže být pochyb, že australští superrockeři ani po smrti jednoho z otců zakladatelů Malcolma Younga nehodlají ustoupit ani o píď z vydobytých pozic.
Nick Cave and The Bad Seeds: jen superlativy
Australská rocková kapela hraje od roku 1983, nahrála sedmnáct studiových alb, to poslední, Ghosteen, vyšlo v roce 2019. O rok později představil Nick Cave album v pražské 02 Areně, nezřídka sžíravá hudební kritika hodnotila koncert víceméně v superlativech. „Ať se na čtvrteční vystoupení Nicka Cavea s kapelou The Bad Seed člověk dívá z jakéhokoli úhlu, nenajde nic, co by se mu dalo vytknout,“ napsal například respektovaný kritik Ondřej Bezr v Lidových novinách. Se zrušeným loňským turné se pak Australan vypořádal po svém, když se svou kapelou nahrál v prostorách londýnského Alexandra Palace koncert bez publika. Záznam vyšel na albu Idiot Prayer (Nick Cave Alone At Alexandra Palace). Mimochodem, při natáčení filmu 20 000 Days on Earth se v londýnském KOKO klubu sešli Nick Cave a Kylie Minogue, aby společně zazpívali svůj největší hit Where The Wild Roses Grow.
INXS: Otazníky zůstávají
Australské kapely to mají se svými zpěváky těžké. Zatímco frontman AC/DC Bon Scott se víceméně upil k smrti, sedmatřicetiletý zpěvák Michael Hutchence byl pro změnu nalezen v listopadu 1997 oběšený v sydneyském hotelu Ritz Carlton. Okolnosti jeho skonu nejsou dosud objasněny, média čas od času řeší, zdali šlo o sebevraždu, či důsledky nepovedeného sexuálního experimentování. Osiřelí členové kapely angažovali na základě konkurzu J. D. Fortuna a vydrželi hrát až do roku 2012.
Mezitím vydali v letech 1980–2005 jedenáct studiových a dvě živá alba, celkem prodali přes 30 milionů desek.
Midnight Oil: ministr frontmanem
Kapela vznikla o v roce 1972, tedy o rok dřív než AC/DC. Kromě megahitu Beds Are Burning se jedná nejspíš o jediný band na světě, jehož zpěvák byl ministrem životního prostředí a školství ve dvou vládách, což je případ frontmana Petera Garretta. Kapela se představila v Česku poprvé na festivalu Colours of Ostrava v roce 2017, právě Peter Garrett tehdy lákal partu lidí, pro které je muzika takřka vším. Ostravské vystoupení se setkalo s příznivým ohlasem kritiky, která psala o podmanění, roztančení a rozskákání návštěvníků různých generací, včetně těch, kteří do té doby neznali jedinou píseň kapely. A Peter Garrett svými trhavě ustrnulými, zároveň však energií překypujícími pohybovými kreacemi připomínal porouchaného robota.
Tame Impala: kapela z ložnice
U protinožců se rovněž daří „stabilně plynoucímu psychedelicko-groove rocku, zdůrazňujícímu snovou melodii“. Přesně tak totiž popsal muziku své kapely, polovina jejíhož jména je odvozena od středně velké africké antilopy, její zakladatel Kevin Parker. Band funguje od roku 2007, z největšího úspěchu se těší album Lonerism (2012). Na rozdíl od jiných skupin jsou alba výhradně dílem Kevina Parkera, skupina se dává dohromady pouze na společná turné. „Ta kapela vznikla v podstatě v mé ložnici a měla jediného člena. Tak ale nejde samozřejmě vystupovat. Proto jsem se spojil s kluky, abych tu hudbu mohl hrát lidem – ale ne proto, že bych ostatní potřeboval k vytváření dalších písní. Vlastně to ani nikdy nebylo o tom, že by kluci chtěli být nějak tvořiví, každý má své vedlejší projekty. Dělají si, co je naplňuje, a to je dobře pro všechny, protože pak nevznikají konflikty. Většinou máme na věci stejný názor, moc se nehádáme a já nemusím používat sílu,“ prozradil Kevin serveru art.ihned.cz u příležitosti vystoupení Tame Impaly na Colours of Ostrava 2016.