To, co se zdálo být ještě před pár měsíci stejně pravděpodobné jako vítězství Slavie Praha v Lize mistrů UEFA, se stalo realitou. Švédská popová kapela ABBA, která hudebně výrazně definovala sedmdesátá léta, je zpět!

To, co se zdálo být ještě před pár měsíci stejně pravděpodobné jako vítězství Slavie Praha v Lize mistrů UEFA, se stalo realitou. Švédská popová kapela ABBA, která hudebně výrazně definovala sedmdesátá léta, je zpět!
Pátého listopadu vydají Benny, Björn, Agnetha a Anni-Frid nové album Voyage, které má navázat na dosud poslední studiový počin kapely The Visitors z roku 1981. Album podpoří turné, na kterém ovšem nebude ABBA vystupovat fyzicky, ale prostřednictvím hologramů, přičemž filmová technika motion capture se postará o patřičné omlazení hlavních protagonistů. Přestože comeback po čtyřech desítkách let není zrovna obvyklou záležitostí, jak však ukazuje historie na konkrétních příkladech, tam, kde je dobrá vůle a patřičná kvalita, není nic nemožné.
Pátého listopadu vydá ABBA nové album Voyage. Podpoří jej turné, na kterém ovšem nebude skupina vystupovat fyzicky, ale prostřednictvím hologramů.
V době, kdy Elvis Presley kroutil na začátku 60. let vojnu v tehdejším západním Německu, rozhodl jeho manažer Tom Parker o tom, že budoucnost krále rokenrolu je v Hollywoodu. A tak uzavřel smlouvu, podle které měl Elvis natočit ročně tři filmy (!), přičemž součástí každého z nich musel být soundtrack. Mimochodem, s výjimkou let 1961 a 1963 plnil zpěvák, stěžující si na výrazně uvadající kvalitu scénářů a dodávané muziky, plán na sto procent. Naposled přitom koncertoval v roce 1961.
O sedm let později se Elvis, kterého válcovaly kapely v čele s Beatles či Rolling Stones, manažerovi vzepřel a dohodl se z televizí NBC na show Singer Presents… Elvis. Manažer nakonec souhlasil s vánočním medailonkem, ambiciózní režisér Steve Binder však rozhodl o živém koncertu s cílem oslovit mladší generaci. Koncert odvysílaný 3. prosince 1968 měl mimořádný úspěch a Elvis byl rázem zpět.
Poté, co se s újmami na těle i duši rozhodla babička s nejkrásnějšíma nohama na světě v roce 1976 ukončit po šestnácti letech vztah s diktátorským manželem Ikem, se Tině nedařilo zrovna nejlíp. Na základě smlouvy s vydavatelstvím EMI/United Artists dokončila dvě alba, která nezaujala kritiku ani posluchače a zdálo se, že její kariéra se postupně blíží ke dnu.
Blýskat na lepší časy se začalo v roce 1983, kdy Tina Turner přešla pod křídla nakladatelství Capitol. O rok později, na konci května 1984, pak vyšlo její nejúspěšnější album Private Dancer, které dobylo vrcholy hitparád v řadě zemí světa, včetně USA, Anglie a Německa, přičemž hity jako What’s Love Got to Do With it, Better Be Good to Mee a Private Dancer bodují na diskotékách dodnes. Nadšená kritika psala o „evoluci v popu a soulu,“ následovalo 177 dnů dlouhé světové turné Private Dancer Tour. Tina byla zpět! V roce 2020 bylo album Private Dancer vzhledem ke svému „kulturnímu a historickému významu“ uchováno v National Archives and Records Administration.
Comeback muže v černém! V roce 1985 rozhodlo vedení vydavatelství Columbia, že hudební čas legendy country music, jejíž životní osudy zmapoval oscarový snímek Walk the Line, se po několika nepřesvědčivých albech naplnil. V nouzi nejvyšší přišla málo očekávaná pomoc, Johnnyho se totiž ujal věhlasný producent Rick Rubin, který předtím produkoval mimo jiné alba country tak vzdálených kapel, jako Run-DMC, The Cult, Slayer či Red Hot Chili Peppers. Nezvyklou volbu vysvětlil producent koncertem z roku 1992 na počest Boba Dylana, na kterém Cash exceloval, takže usoudil, že vadnoucí hvězda country music nepatří zdaleka mezi odepsané umělce. Vegetarián a buddhista Rubin se nezalekl nového stylu a vyprodukoval album American Recordings, na kterém hraje Cash poprvé bez doprovodné kapely. Nahrávalo se na jeho chatě v Tennessee a v Rubinově domě v Los Angeles, dvě živé nahrávky pak vznikly v losangeleském nočním klubu Viper Room, který byl v té době ve vlastnictví Johnnyho Deppa. Nakonec z toho bylo podle magazínu Rolling Stone „nejlepší Cashovo album“, zatímco list Chicago Tribune psal o „nahlédnutí do temných zákoutí americké duše“. V kategorii 500 nejlepších alb všech dob podle Rolling Stone patří American Recordings 366. příčka. První singl Delia’s Gone bodoval na MTV, k tomu cena Grammy za nejlepší folkové album roku.
Když v roce 1979 vyhazovali Tony Iommi a Geezer Butler permanentně sjetého a opilého Ozzyho Osbourna z kapely, nejspíš netušili, že spolu po čtyřiatřiceti letech vystoupí na vrchol. Stalo se tak v roce 2012 po několika úspěšných epizodních spojeních a nejednalo se o comeback z kategorie tuctových. Rockoví velikáni se totiž představili v plné síle prostřednictvím alba 13, jehož produkce se opět chopil mág Rick Rubin. Podle Ozzyho přehrál nejdřív heavymetalovým věrozvěstům jejich debut Paranoid z roku 1970 a pak prohlásil: „Tak, a na všechno, co jste se během následujících 43 let naučili, zapomeňte.“ Výsledkem společného úsilí bylo album, které ovládlo poprvé v historii kapely žebříčky v Anglii i v USA, skladba God Is Dead? získala heavymetalovou cenu Grammy. „V naší dlouhé kariéře jsme dosáhli řady úspěchů, nicméně jedničkami v USA jsme poprvé. Pro Black Sabbath je to další neuvěřitelný milník,“ reagoval šokovaný Ozzy Osbourne. Nutno ovšem říci, že původního bubeníka Billa Warda nahradil při nahrávání Brad Wilk z kapely Rage Against The Machine.