25. července 2019 20:29

Nacistický lapka narazil

Největší zloděj umění v dějinách? Nepochybně dlouho druhý muž hitlerovského Německa a šéf Luftwaffe Hermann Göring. Naštěstí šly prominentnímu nacistovi krádeže uměleckých děl snáze a lépe než válčení.

Postup loupeží uměleckých děl během druhé světové války byl jednoduchý. Co se Göringovi převážně v Nizozemsku, Belgii či Francii líbilo, bylo zabaveno a jako válečná kořist dopraveno do Německa. A v drtivé většině případů byla realita na hony vzdálena veselému příběhu Stepující stonožka, ve kterém se třem mladým Francouzům podaří za vydatné pomoci kněžek lásky zachránit z Louvru vzácnou sochu Venuše.

Nacisté dokázali využít rovněž skutečnosti, že nemalá část majitelů sbírek umění byla židovského původu a veškerý jejich majetek byl zabavován automaticky. Na počátku roku 2011 bylo dohledáno 1500 uměleckých děl odcizených nacisty před začátkem druhé světové války a v jejím průběhu. O dva roky později byla se znovuobjevenými díly seznámena i veřejnost. Mezi skvosty v celkové hodnotě jedné miliardy dolarů nechyběly obrazy Pabla Picassa, Henriho Matisse, Marka Chagalla, Paula Kleeho či Maxe Beckmanna.

Tematika nacistického rabování uměleckých děl je atraktivní rovněž pro filmaře. V roce 1964 byl natočen film Vlak v hlavní roli s Burtem Lancasterem. Před pěti lety se George Clooney podílel jako herec, režisér, spoluautor scénáře a jeden z producentů na filmu Památkáři. Jednoznačně za zhlédnutí pak stojí epizoda Paprsek z povedeného seriálu Dobrodružství kriminalistiky. Jeho hrdinou je dokonalý nizozemský padělatel Han van Meegeren. Když byl původně nepříliš úspěšný malíř obviněn z kolaborace s nacisty, pomocí rentgenologie prokázal, že veškeré obrazy velkého mistra Vermeera, které skončily v Göringově sbírce, jsou jeho padělky. Nacistický lapka narazil.

(Hitparádu deseti loupeží uměleckých děl čtěte v srpnovém Playboyi)