Little Richard: Bohu oddaný ďábel rokenrolu

Jeho koncertní vystoupení připomínala hurikán, jehož kulminaci nebylo možné nikdy odhadnout. Oddaný věřící, nevyzpytatelný živel za klavírem obrátil Ameriku vzhůru nohama.

Richard Wayne Penniman se narodil 5. prosince 1932 v Maconu v Georgii. Jeho matka, až rigidní baptistka, přivedla na svět celkem 12 dětí a původně toužila po chlapci jménem Ricard. Chybička se ovšem vloudila, nakonec se smířila i s Richardem. Otec, pozoruhodný muž, dokázal skloubit nepříliš sourodé profese kazatele a provozovatele nočního klubu.

Těžké začátky

Jako dítě si Richard kvůli pobavení sester jednou oblékl matčiny šaty a rty ozdobil rtěnkou. Za tento počin ho otec přivázal k posteli a došlo na výprask. Ve škole byl terčem homofobních vtipů, v patnácti musel z domu. Kromě toho, že nedokázal plnit představy nejbližšího okolí, se totiž začal věnovat hudebnímu stylu rhytm and blues, který rodiče považovali za výplod ďábla. Od té doby si nechal 177 cm vysoký živel říkat Little Richard.

V počátcích své nakonec hvězdné dráhy to neměl snadné. Policisté ho nutili smývat make-up. Poté, co obsluha jedné čerpací stanice informovala muže zákona o jeho sexuálních hrátkách na zadních sedačkách zaparkovaného vozu, skončil ve vězení.

Singl, smrt a hrnce

V osmnácti se Little Richard zúčastnil talentové soutěže. Výsledkem jeho snažení byla nahrávací smlouva s hudebním vydavatelstvím RCA Victor, ze kterého se do velkého světa vydal rovněž Elvis Presley. Následovalo nahrání skladby Every Hour, rovnající se narovnání vztahů s otcem, který nosič zařadil do music boxu svého klubu.

Usmíření ovšem trvalo jen krátce, po necelém roce byl totiž otec zastřelen. Podle syna stiskl spoušť jeho do té doby nejlepší přítel Frank, který přesto pobyl ve vězení pouze necelý týden. Otcova smrt tak zůstala obestřena tajemstvím. Little Richard se vrátil domů a v místním podniku Greyhoud myl nádobí. Později se divil tomu, jak se jeho jemné ruce, stvořené ke hře na klavír, vypořádaly s hrnci, připálenou rýží a fazolemi.

Singlová smršť

Cestou z neutěšené situace se ukázala znovu být hudba. Vzorem pak homosexuální hudebník z New Qrleans jménem Esquerito, se kterým se potkal na autobusovém nádraží.

Definitivní zlom k lepšímu přišel v roce 1955 se skladbou Tutti Frutti, kterou nahrál v New Orleans. Světlo světa zároveň spatřilo slavné a zároveň nepochopitelné slovní spojení „Boom wop bop a loo bop lop bam boom“. Zatímco některé zdroje hovoří o Little Richardovi jako o jednom z prvních beatboxerů, sám autor v 70. letech v rozhovoru pro magazín Roling Stone přiznal, že se jednalo o okamžitou reakci spojenou se vzpomínkou na bývalého šéfa, který mu přinesl novou porci špinavých hrnců.

Přestože se text zdál být i přes jisté úpravy přehnaně vyzývavý, nakonec se prodej Tutti Frutti zastavil na cifře milion. Ještě lépe si vedl následující hit Long Tall Sally. V dalších dvou letech vydal Little Richard osmnáct singlů, včetně dnes legendárních Good Golly Miss Molly a Lucille.

Začal koncertovat se svou kapelou The Upsetters, jeho koncerty plné nespoutané živelnosti dělily i spojovaly Ameriku v té době bojující s rasovou segregací.

Návrat k Všemohoucímu

Jako bohatý muzikant si Little Richard pořídil luxusní rezidenci v Hollywoodu. Ač gay, pojal za choť Ernestinu Harvin, se kterou později adoptovali syna. Kromě muziky se věnoval především alkoholu a drogám.

V roce 1957 však marnotratného hudebníka oslovil na koncertu Bůh v podobě padající ohnivé koule. Jak se ukázalo později, jednalo se o Sputnik, přesto se Little Richard zbavil diamantových prstenů a rozhodl se po zbytek života konat pouze ve prospěch Všemohoucího. Začal nahrávat evangelia, některá z nich byla dílem mladého Quincyho Jonese, kterého později proslavila především spolupráce s Michaelem Jacksonem. Do toho začal studovat v Alabamě církevní školu. Studia však v důsledku sexuálního nedorozumění nedokončil.

Comeback a kokain

Po pěti letech se Little Richard vrátil ke koncertování. Lví podíl na jeho comebacku měl Don Arden, jinak otec Sharon Osbourne, který hudebníka přesvědčil k vystoupením v Evropě. Došlo rovněž na setkání Little Richarda s Brianem Epsteinem. Zkušený manažer mu tehdy sjednal spolupráci s kvartetem muzikantů z Liverpoolu vystupujících pod názvem The Beatles v Hamburku. Po čase se ozvali Rolling Stones, podle Micka Jaggera dováděl Little Richard publikum k šílenství.

V roce 1965 posílil jeho kapelu mladý talentovaný kytarista Jimi Hendrix. Jak se nechal Jimi později slyšet, bylo jeho snem dokázat s kytarou to, co Little Richard se svým hlasem. Přestože se oba vzájemně uznávali, platilo pravidlo o dvou kohoutech na jednom smetišti.

Jeden z nekorunovaných králů rokenrolu byl znovu na vrcholu. Jak prozradil magazínu Rolling Stone John Lennon, vystupovat po Little Richardovi se rovnalo riziku fiaska. Povedený comeback se však nerovnal novým skladbám, muzikant se totiž věnoval se zaujetím sobě vlastním především kokainu. Zklamaní náboženští vůdcové rozjeli kampaň s cílem jeho vymazání z playlistů rozhlasových stanic.

Ani sebemenší pochybnosti

V 70. letech v sobě Little Richard objevil novou tvůrčí energii, jeho počiny z oblasti blues, funku či rokenrolu se ale nesetkaly s výraznější komerční odezvou. Přišly problémy se zákonem, dluhy drogovým dealerům. A také smrt bratra jako výsledek kokainových orgií. Hudebník se opět obrátil k Bohu, dalších několik let strávil prodejem biblí.

V roce 1984 se Little Richard nastěhoval do hotelu slavného hotelu Andaz West Hollywood na Sunset Boulevard, v pokoji 319 pak strávil dvě desítky let. Stal se členem Církve adventistů sedmého dne, oddával na svatbách. Jeho sláva byla minulostí, o nesmazatelném zápisu do historie populární hudby však nelze, byť jen na okamžik, zapochybovat.