Mám-li věřit wikipedii, kterou tímto uvádím jako zdroj, protože netoužím po tom, aby zase, byť jen na den, vypnula, je komedie dramatický útvar, který skončí, stejně jako například pohádka, vždy šťastně.

Mám-li věřit wikipedii, kterou tímto uvádím jako zdroj, protože netoužím po tom, aby zase, byť jen na den, vypnula, je komedie dramatický útvar, který skončí, stejně jako například pohádka, vždy šťastně.
Na téma komedie se vyjádřila i řada známých osobností. Například Charlie Chaplin pravil, že vše, co potřebuje k vytvoření komedie, je park, policista a pěkná holka. Jak tulák s buřinkou dodal, komedie je tragédie, která se děje někomu jinému. Anglický spisovatel Jonathan Swift, autor slavného díla Gulliverovy cesty, tvrdil, že svět je tragédií pro toho, kdo cítí, a komedií pro toho, kdo myslí. Německý filozof Arthur Schopenhauer považoval život jednotlivce vždy z celkového pohledu za tragédii, v podrobnostech má ale charakter komedie. A kladný vztah ke komediálnímu žánru neskrýval ani německý mnich, kněz a profesor teologie Martin Luther. Jak pravil otec protestantské reformace: „Křesťané nemají se zříkat komedií proto, že jsou v nich někdy obsaženy oplzlosti a záletnictví, to by se kvůli tomu nesměla číst ani bible…“
(Text Jak se dělá komedie čtěte v dubnovém vydání Playboye)