John Rambo rozpoutá další, tentokrát mexické peklo

Stačilo kousnutí

První část First Blood z roku 1982 byla zfilmována podle předlohy stejnojmenného románu Davida Morrella z roku 1972. Akčnímu hrdinovi se dostalo jména Rambo podle druhu jablka, které v sedmnáctém století pěstoval švédský osadník Peter Gunnarsson Rambo. Spisovatel později vzpomínal na to, jak dlouho bojoval se jménem. Pak kousnul do jednoho jablka, které mu zachutnalo natolik, že se manželky zeptal, co je to za odrůdu. Když se dozvěděl, že se jedná o Rambo, přestal problém s jménem nehroženého bojovníka záhy existovat. V knize chybělo křestní jméno, Johna Ramba vlastně stvořil scenárista.

Reálná inspirace

David Morrell se v příběhu o válečném veteránovi majícím problémy s přizpůsobením civilnímu životu inspiroval hrdinou druhé světové války Audiem Murphym. Poté, co se nejvíce vyznamenávaný voják americké armády objevil v červnu 1945 na titulní straně magazínu Life, získal statut celebrity. Jeho autobiografie To Hell and Back z roku 1949 se stala bestsellerem, o šest let později byla zfilmována. Udatný válečník si zahrál v Hollywoodu. Před svou smrtí, stal se v roce 1971 obětí leteckého neštěstí, trpěl posttraumatickou stresovou poruchou.

Z nouze ctnost

Autorská práva na knihu Davida Morrella koupila na začátku 70. let společnost Columbia Pictures, poté přešla na Warner Bros. Nakonec se majiteli stali Mario Kassar a Andrew Vajna. Mezi adepty na roli Ramba figurovala tak zvučná jména, jako Steve McQueen, Paul Newman, Clint Eastwood, Al Pacino, Robert De Niro, Nick Nolte či John Travolta. Nakonec režisér Ted Kotcheff oslovil Sylvestera Stallona. Rocky nejdřív odmítl, pak ho ovšem oslovil honorář 3,5 milionu dolarů a možnost upravit scénář, potažmo postavu hlavního hrdinu do více lidské podoby.

Milosrdný zabiják

Ačkoli první díl nese název First Blood, během celého filmu zemře pouze jeden z pronásledovatelů Johna Ramba. Stane se jím zástupce šerifa, který při střílení spadne z vrtulníku, po kterém hodí štvanec kamenem. Stallone využil v tomto případě možnosti zásahu do scénáře, Rambo totiž mohl jako původní běsnící monstrum odradit diváky. Rovněž padla varianta, podle které měl být veterán fyzicky zlikvidován svým vietnamským velitelem a školitelem plukovníkem Trautmanem. S touto skutečností se neztotožnil na plukovníka původně nominovaný Kirk Douglas, roli nakonec dostal Richard Crenna.

V nouzi poznáš nůž…

Dnes už světově proslulý a hojně padělaný Rambův nůž vyrobil věhlasný mistr svého řemesla Jimmy Lile. Rodáka z Arkansasu si vybral sám Sly Stallone a úkol zněl jasně: Rambo musí mít bodnou a sečnou zbraň, která zvládne úplně všechno. Ve First Blood bylo použitou celkem šest nožů, aktualizované verze přišly ke slovu v dalších dílech.

Došlo i na něhu

Scénář k Rambovi II psal původně později oscarový režisér James Cameron. Vedle Ramba plánoval stvořit rovněž postavu poručíka Brewera, kterého měl hrát John Travolta. Nakonec z toho sešlo, scénář dopsal Stallone, který vložil do příběhu rovněž kousek něhy v podobě vztahu hlavního hrdiny s vietnamskou antikomunistickou partyzánkou. Mimochodem, jedná se o jediný příběh Johna Ramba s oscarovými ambicemi. V roce 1986 obdržel film nominaci za zvukové efekty, cennou sošku však získal Back to the Future. Snímek zároveň obdržel Zlatou malinu za nejhorší film roku. Hlavním aktérům to ale mohlo být jedno, při rozpočtu 30 milionů vydělal Rambo II desetinásobek.

Místo Thajska Mexiko

Původně se měl Rambo II natáčet ve městě Chiang Mai v severním Thajsku. Jednalo by se ovšem o hodně drahý špás, proto padla nakonec volba na mexické Acapulco. Masivní zlatou fólií potažená socha Buddhy byla vyrobena na hotelovém parkovišti, americká základna ve filmu byla ve skutečnosti základnou mexického vojenského letectva. Podstatně těžším oříškem se ukázala být výroba rýžových polí. Režisér George Pan Cosmatos se nedočkal originálních vietnamských vodních buvolů. Celý štáb se pak musel vyrovnat s následky hurikánu, který v září 1984 poničil část exteriérů.

Po boku mudžahedínů

Ve snímku Rambo III z roku 1988 se vietnamský veterán vydává do Afghánistánu. Původní režisér Russell Mulcahy dostal s ohledem na tvůrčí rozpory padáka dva týdny před natáčením. Narychlo povolaný Peter McDonald se tak ocitl pod mimořádným časovým tlakem, čemuž nakonec odpovídala i výše výdajů 63 milionů dolarů. Svého času se tak jednalo o vůbec nejdražší film.

S třetím pokračováním Ramba je spojeno několik zajímavostí. Například deset dnů před premiérou oznámil SSSR začátek stahování svých vojáků z Afghánistánu. Původně byl pak snímek věnován hrdinným mudžahedínům, po událostech z 11. září 2001 se věnování dočkal afghánský lid. A Sly Stallone bral další Zlatou malinu.

Bojovník Šafránové revoluce

Čtvrtý díl plánoval Sylvester Stallone, který se vrátil k postavě Ramba po dvaceti letech, realizovat v Mexiku, film měl řešit rovněž otázku přistěhovalectví. Filmoví producenti však chtěli bojovníka udržet za každou cenu v džungli. A tak se dostalo na Barmu, ve které se John Rambo postavil jak jinak za správnou věc po bok bojovníků Šafránové revoluce. Herec snímek, který je dnes v Myanmaru zakázán, sám režíroval. Při rozpočtu 55 milionů dolarů činily tržby v kinech 113,2 milionu USD.