2. července 2021 20:24

Jak Ozzyho hvězdní následovníci v Black Sabbath pohořeli

Přestože rigidní fanoušci Black Sabbath uznávají na postu zpěváka pouze Ozzyho a činnost kapely s jinými frontmany jde mimo ně, realita je taková, že poslední dvě alba před Ozzyho víceméně vynuceným odchodem z kapely, Technical Ectasy (1976) a Never Say Die! (1978), sice ortodoxní fans považují pochopitelně za skvělá, z komerčního hlediska se však jednalo o propadáky.

Ozzyho místo pak zaujal další rockový velikán Ronnie James Dio, který měl v té době za sebou úspěšné působení v kapele Rainbow (1974–1979), po odchodu z Black Sabbath na začátku roku 1983 založil vlastní, opět úspěšný band Dio. Přestože nad „jeho“ alby Heaven & Hell (1980) a Mob Rules (1981) nejspíš ortodoxní „sabbatisté“ skřípali zuby, z hudebního hlediska se jednalo o velmi povedené počiny.

Hodně těžká váha

Po Diově odchodu oslovil manažer Black Sabbath Don Arden další těžkou hardrockovou váhu, objektem jeho zájmu se stal bývalý zpěvák Deep Purple Ian Gillan, jeden z hlavních aktérů stěžejních alb historie světového hardrocku Deep Purple in Rock (1970), Fireball (1971) a Machine Head (1972). Gillan, který předtím ukončil činnost stejnojmenného bandu, nejdřív na schůzku nechtěl jít, do hospody pak dorazil víceméně ze slušnosti. Ale nakonec se nechal přesvědčit, takže 3. srpna 1983 byl na tiskové konferenci v londýnské nočním klubu Le Beat Route představen jako nový zpěvák Black Sabbath. Prakticky souběžně ohlásil comeback rovněž původní bubeník Bill Ward. Ian Gillan odložil v důsledku nového angažmá menší operaci hlasivek, zatímco kytarista Tony Iommi dumal nad tím, zdali by muzikanti s novým zpěvákem (mimochodem stejně jako další otec zakladatel baskytarista Geezer Butler byl v případě příchodu Iana Gillana postaven před hotovou věc) neměli raději vystupovat pod jiným jménem.

Znovuzrozený zmetek

V květnu 1983 začala kapela nahrávat album Born Again a Tony s Geezerem radostně konstatovali, že narazili na zpěváka schopného dokonalé realizace jejich představ. Ian Gillan měl z nahrávání rovněž velmi dobrý pocit a na dovolenou odjel s představou realizace vynikajícího alba a vírou v to, že míchání může svěřit do rukou zbytku kapely. Po návratu z dovolené na něj doma čekalo dvacet desek, přičemž hned pohled na obal ho znechutil. To nejhorší mělo teprve přijít. „Born Again bylo vynikající, po čertech senzační, ovšem jen do chvíle, než ho smíchali a tím ho totálně zničili,“ řekl v rozhovoru pro časopis Kerrang. „Pustil jsem si desku a začal jsem se třást odporem. Bylo to zmetek. V návalu vzteku jsem všech dvacet desek roztřískal na padrť.“

Navíc kapelu čekalo půlroční turné, před jehož začátkem oznámil Bill Ward, že ho spolupráce sice baví, problémy s alkoholem mu ale neumožňují cestovat a odvádět očekávané výkony. Do toho bylo jasné, že playlist bude obsahovat vedle nových věcí zavedené skladby a Ronnie James Dio se bavil představou černě oděného Gillana, kterému kapela zatrhla jeho tradiční hlasové improvizace, jak bude zpívat Iron Man nebo Paranoid, bez kterých Black Sabbath nejsou Black Sabbath.

Přes vše výše uvedené nakonec turné předčilo i hodně optimistická očekávání. A podle Gillana zmetek Born Again bodoval v USA, zatímco v rodné Anglii se stal nejúspěšnějším albem od časů Sabbath Bloody Sabbath. Přesto v říjnu 1983 zbytku kapely sdělil, že po konci amerického turné končí.

Soudný Glenn

Pro Black Sabbath nastaly docela těžké časy. Kapela sice zahrála dokonce v původním složení v roce 1985 na koncertě Live Aid, pak se však Ozzy Osbourne vrátil k veleúspěšné sólové kariéře, Bill Ward k alkoholu a Geezera Butlera to přestalo bavit.

Tony Iommi tak osiřel a rozhodl se věnovat svůj čas původně sólovému albu Seventh Star. Role zpěváků byla přisouzena triu Ronnie James Dio (Dio), Rob Halford (Judas Priest) a Glenn Hughes (Deep Purple). Poslední jméno bylo překvapivé, neboť Glenn, který se podílel na jednom albu českých Monkey Business, hrál na baskytaru v Deep Purple. Původně měl přitom v Deep Purple vedle hry na basu také zpívat, nicméně Ritchieho Blackmora varianta zpívajícího basisty neoslovila, sólovým zpěvákem se tak stal David Coverdale, zatímco na Hughese zbyl kromě baskytary doprovodný vokál. Nakonec Glenn Hughes celé album s podtitulem Black Sabbath & Tony Iommi nazpíval.

Do hry se vložil opět manažer Don Arden, kterému se bývalý basák Deep Purple velmi zamlouval. V roce 1986 začala kapela zkoušet repertoár na nové turné a záhy bylo jasné, že Hughes se hodí k interpretaci skladeb Black Sabbath éry Ozzyho ještě méně než Ian Gillan. Odzpíval sice pár koncertů, ale pak dal metalovým věrozvěstům vale.

(Článek o tom, jak se Ozzy Osbourne řítí životem v šíleným vlaku, čtěte v červencovém Playboyi)