Francis Ford Coppola: „Nikdy jsem netočil kvůli zisku.“

Nebylo by ovšem spravedlivé hodnotit Francise Forda Coppolu pouze na základě brilantního filmového zpracování románů Maria Puza o donu Corlenonovi a jeho synovi, pokračovateli rodinného odkazu Michaelovi, které postupně ztvárnili Marlon Brando, Robert De Niro a Al Pacino. Prvního Oscara získal už v roce 1970 za scénář k filmu Patton, v tvůrčím portfoliu režiséra, scenáristy, producenta a koproducenta jsou však další mimořádné počiny, jako například Rozhovor (1974), Apokalypsa (1979), Cotton Club (1984), Dracula (1992) a Vyvolávač deště (1997).

Lidé nejsou špatní

Přes veškeré dosavadní úspěchy nehodlá F. F. Coppola končit. A tak svolal na začátku září tiskovku, během které světu oznámil, že na podzim 2022 hodlá realizovat velkorysý projekt Megalopolis, ve kterém se ujme rolí režiséra, scenáristy i producenta, přičemž film s náklady 100 až 120 milionů dolarů hodlá financovat z prostředků vlastního prosperujícího vinařství. „Nikdy jsem netočil filmy kvůli zisku,“ říká režisér v rozhovoru pro německou mutaci Playboye. „A dnes, ve dvaaosmdesáti letech, na tom nehodlám nic měnit. Vždycky jsem chtěl dělat filmy, které lidem přinesou poznatky o životě. Megalopolis je projekt, který mi leží dlouho na srdci, protože se týká lidstva, našeho světa. Chci jeho prostřednictvím ukázat, že lidé nejsou ve své podstatně špatní, ale přátelští, milující, velkorysí, otevření a společenští. Proto se naše civilizace dostala tak daleko.“

Podle serveru theguardian.com nosí Coppola projekt Megalopolis v hlavě už od konce minulého tisíciletí. Jeho zahájení původně naplánoval, za pomoci jednoho ze svých oblíbenců Roberta De Nira a synovce Nicolase Cage, na rok 2001, stopku ovšem vystavily události z 11. září. Zdálo se, že se Megalopolis zařadí do kategorie projektů původně velkolepých, zajímavých, jenže nikdy nerealizovaných. Režisér však nerezignoval, v jeho hledáčku jsou Jude Law, Oscar Isaac, Zendaya, Cate Blanchett a James Caan, přičemž s posledně jmenovaným Francis Ford Coppola spolupracoval už v mafiánské sáze Kmotr.

Příliš velký gentleman

Přestože doba velkým filmařským počinům nepřeje, financování projektu Megalopolis z vlastních zdrojů bývá spojováno s nechutí F. F. Coppoly ustupovat ze svých představ. „Když za mnou přišli investoři například s tím, že v Cotton Clubu je zbytečně moc tanečních scén a film je dlouhý, musel jsem ustoupit. Jsem příliš velký gentleman na to, abych je ignoroval. A tak z některých mých filmů zmizely scény, které měly zůstat,“ tvrdí.

Také proto pracuje na nových verzích svých snímků, za všechny uveďme Kmotr 3 a Ztracenci. „Díky dnes neznámým videorekordérům Betamax a VHS mám profesionální archiv s filmy v původní podobě, tedy ještě předtím, než se k nim začali vyjadřovat nejrůznější lidé,“ vysvětluje režisér v rozhovoru pro německý Playboy. „Svá díla dnes předělávají malíři, netuším proto, proč by tomu tak nemohlo být u filmařů.“

Opět ve stejné řece

Nutno říci, že režisér, který zatím s Hollywoodem skončil snímkem Vyvolávač deště (1997), má nemalé zkušenosti s financováním svých projektů z vlastních zdrojů. Na konci 70. let totiž „zatáhl“ ze svého kultovní film Apokalypsa. Investice se nakonec vyplatila, mnohem horší to bylo s muzikálem One from the Heart (1982). Přestože se kritika shodla na tom, že muzikálu nelze nic vytknout, komerčně propadl a Coppolu přivedl takřka na mizinu. Přesto hodlá opět vstoupit do stejné řeky. „Filmový průmysl zanecháme další generaci v mnohem horším stavu, než v jakém jsme ho převzali,“ tvrdí. Megalopolis by se tak mohl alespoň v malé míře rovnat splátce dluhu.