7 rockových pecek, které nepřipouštějí mýlku (I)

1. Hey Joe (Jimi Hendrix, 1965)

Písnička neznámého autora o muži, který nejdřív zastřelí svoji ženu a pak se rozhodne zmizet v Mexiku, se díky Hendrixovi stala nesmrtelnou. Kytarový mág ji zařadil na první singl kapely The Jimi Hendrix Experience a v roce 1969 uzavírala program kultovního rockového festivalu Woodstock. Song mimo jiné nahráli také Deep Purple či The Byrds.

2. (I Can’t Get No) Satisfaction (The Rolling Stones, 1965)

Americký singl čtvrtého alba kapely Out of Our Heads. Keith Richards později tvrdil, že ho melodie napadla v noci v posteli, a tak vstal, nahrál riff na magnetofon a šel si znovu lehnout. Konečná podoba Satisfaction je pak výsledkem jeho hry a chrápání. První singl kapely, který v USA pronikl na vrchol Billboard Hot 100, jedničkou hitparády se skladba stala rovněž v rodné Anglii.

3. Whole Lotta Love (Led Zeppelin, 1969)

Jak rozhodli loni v srpnu posluchači rozhlasové stanice BBC, právě tato skladba z legendárního alba Led Zeppelin II obsahuje nejlepší kytarový riff 20. století. „Chtěli jsme riff, který lidi opravdu dostane, který jim vyloudí úsměv na tváři. Ale když jsme ho hráli s kapelou, tak jsme se do toho opravdu položili,“ řekl u příležitosti vyhlášení výsledků poněkud překvapený autor Jimmy Page.

4. Let It Be (The Beatles, 1970)

Paul McCartney napsal Let It Be v roce 1968, kdy Beatles natočili dvanácté a zároveň poslední studiové album s názvem White Album. Zdrojem inspirace byl sen o matce, která zemřela na rakovinu v Paulových čtrnácti letech. Jedná se o poslední singl kapely před rozpadem, po jejím nahrání měl Paul oznámit zbytku kapely definitivní odchod. Verze vydaná na stejnojmenném albu se liší od singlové verze absencí kytarového sóla George Harrisona. Skladba Let It Be získala veškerá možná ocenění, vyšplhala se na samý vrchol americké hitparády, zatímco v Anglii byla nejvýš druhá.

5. Paranoid (Black Sabbath, 1970)

Titulní skladba z podle všeho nejslavnějšího, eponymního alba kapely byla vycpávkou, která měla zvýšit stopáž. Na poměry Black Sabbath velmi krátká písnička (necelé tři minuty) se právě díky délce trvání dostala do programů komerčních rozhlasových stanic, které se jinak produkci hardrockových kapel spíš vyhýbaly. Z hudebního „ošklivého káčátka“ se nakonec stala jedna z nejhranějších rockových skladeb historie.

6. Wish You Were Here (Pink Floyd, 1975)

Majstrštyk ze stejnojmenného, v pořadí devátého alba Pink Floyd. Námět na text dodal zakládající člen kapely Syd Barrett, který se v průběhu nahrávání, 5. června 1975, objevil v totálně zbědovaném stavu ve studiu Abbey Road. Jeho nástupce David Gilmour složil muziku. Osud kytaristy, který musel kapelu opustit kvůli psychickým problémům nejspíš způsobeným užíváním drog, se ostatně nese celým albem. „Přestože původně byla o Sydovi skladba Shine On You Crazy Diamond, vždycky když zpívám Wish You Were Here, musím myslet právě na něj,“ přiznal David Gilmour.

7. Smells Like Teen Spirit (Nirvana, 1991)

Kurt Cobain našel inspiraci u kapely Pixies. „Když jsem je slyšel poprvé, říkal jsem si, že snad nahrajeme album jejich písniček. Fascinovalo mě, jak přistupovali k muzice. Nejdřív hezky pomalu a zlehka, pak pořádně nahlas přitvrdit.“ Při natáčení v losangeleském studiu Sound City přišel Cobain nejdřív s brutálním refrénem, který kapela hrála snad hodinu v kuse. Pak baskytaristu Chrise Novoselice napadlo, jestli by přece jen nebylo od věci trochu zvolnit. Dave Grohl přidal bicí, producent Butch Vig poupravil aranžmá a bylo to.