Vyhoření-ilustrační foto
Zdroj: istock.com
Vyhoření-ilustrační foto
Zdroj:
istock.com
Vyhoření v práci si mnoho lidí spojuje s extrémní únavou a pocitem přetížení. Pravda je ale mnohem složitější. Psycholog Herbert Freudenberger identifikoval několik fází tohoto procesu, které mohou vést až k úplnému kolapsu. Jak je rozpoznat a zastavit dřív, než bude pozdě?
Na začátku to vypadá neškodě – jste nadšení do práce a chcete ukázat, že na to máte. Ambice vás ženou kupředu, ale postupně se mění v nutkání neustále dokazovat svou hodnotu. Přijímáte více úkolů, neustále cítíte, že musíte dělat víc a rychleji.
Práce se stává středobodem životem
S přibývajícími povinnostmi se běžná pracovní doba začíná protahovat. Odpovídáte na e-maily o víkendu, pracujete 10-12 hodin denně. Na jednu stranu vás to uspokojuje, když vás kolegové pochválí za oddanost, ale zároveň začínáte mít problém vypnout.
Pomalu ale jistě se vaše potřeby dostávají na druhou kolej. Přeskakujete jídla, špatně spíte, přestáváte cvičit a sociální život upadá. Vaše tělo si říká o pozornost – objevují se potíže se soustředěním, přibývání na váze, nespavost.
Přetížení způsobuje, že si nevšímáte problémů kolem sebe. Přestože cítíte, že něco není v pořádku, řešení se zdá příliš vyčerpávající. Postupně posouváte své hodnoty a práce se stává jedinou prioritou, rodina, přátelé a zájmy jdou stranou.
Ztráta identity a smyslu
S postupem času si přestáváte rozumět i s okolím. Kolegové vám přijdou neschopní, klienti otravní. Jste méně tolerantní, cyničtí a máte pocit, že vám nikdo nerozumí. Nakonec se začnete stahovat do sebe a vaše sociální kontakty se omezují jen na práci.
Rodina si všímá, že jste neustále podráždění a zapomínáte na běžné povinnosti. Cítíte se odtržení od svého vlastního života, jako byste ho jen sledovali z dálky. Každý den se stává pouhým přežíváním a nadšení z práce je pryč.
Plné vyhoření
V posledních fázích se dostavuje pocit vnitřní prázdnoty, nedostatek sebehodnoty a někdy i únik k nezdravým návykům, jako je přejídání nebo alkohol. Přichází deprese, duševní i fyzické vyčerpání, až jednoho dne tělo nebo mysl jednoduše vypoví službu. Plné vyhoření často končí zdravotním kolapsem nebo nutností dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Jak zabránit tomu nejhoršímu?
Pokud poznáváte některé z těchto fází u sebe, je důležité zasáhnout co nejdříve. Základem prevence je stanovení jasných hranic mezi prací a osobním životem. Naučte se říkat „ne“ úkolům, které přesahují vaše možnosti, a vymezte si čas, kdy se věnujete pouze sobě a svým blízkým.
Důležité je také dbát na své fyzické i duševní zdraví. Kvalitní spánek, pravidelný pohyb a vyvážená strava hrají klíčovou roli v tom, jak se cítíte. Najděte si aktivity, které vám pomáhají uvolnit stres, ať už jde o sport, meditaci nebo čas strávený v přírodě.
V neposlední řadě se nebojte vyhledat pomoc, pokud se cítíte přetížení. Mluvit o svých pocitech s blízkými nebo odborníkem může být prvním krokem k tomu, abyste se znovu našli a předešli vážnějším následkům.
Kdy si dát pozor?
Vyhoření není lineární proces – každý jím prochází jinak a v různém tempu. Pokud v některých bodech poznáváte sami sebe, je to signál k tomu, abyste zpomalili a hledali způsoby, jak najít rovnováhu mezi prací a životem. Čím dříve začnete jednat, tím snazší bude návrat k duševní pohodě.
Na titulní straně březnového čísla magazínu Playboy je krásná Anah: