V roce 1996 zanechali čeští fotbalisté skvělý dojem na evropském šampionátu v Anglii a bylo jasné, že reprezentační opory se vydají zkusit štěstí do zahraničí. Na Karla Poborského ukázal slavný Manchester United. Pro vlasatého záložníka byl přesun ze Slavie velmi náročný. V Manchesteru potkal uznávaného manažera Alexe Fergusona, o místo v záloze se pral s Davidem Beckhamem, navíc měl na začátku angažmá problémy s jazykem. Pobyt ve špičkovém klubu ale rodáka z Jindřichova Hradce fotbalově zocelil a posunul.
Karle, jak moc je Manchester United klubem vašeho srdce?
Hodně. Manchester je pro mě jednička. I když jsem tam toho odehrál nejmíň, moc rád se vracím.
V jedné své knize Alex Ferguson napsal něco ve smyslu, že udělal chybu, když vás koupil na základě top výkonu na ME 1996. Neměl jste tenkrát pochybnosti? Šel jste do klubu, ve kterém v záloze hráli Beckham, Butt, Scholes, Keane, Giggs...
Nikdy jsem o sobě nepochyboval... Pochybnosti by si profesionální sportovec neměl vůbec připouštět, protože je pak po něm. Věděl jsem, že jdu ze Slavie do jednoho z největších klubů na světě a co je tam za hráče. Na druhou stranu hrál jsem finále Eura, dostal jsem se do sestavy šampionátu a byl jsem proto přesvědčený, že na to mám. Nakonec to přes Beckhama nevyšlo, ale to je jiná věc. Dnes bych postupoval stejně.
Mimochodem, vedle Ajaxu byl Manchester jediný vítěz Champions League, ve kterém tvořili kostru odchovanci. Myslíte si, že se ještě někdy dožijeme něčeho podobného?
Je pravda, že v době mého působení na Old Trafford hrálo v základu šest sedm hráčů stejného ročníku, kteří prošli dorostem. To už se dnes nestane. Na druhou stranu tím, jak se začíná řešit finanční fair play, začnou možná kluby přemýšlet o tom, že když si hráče vychovají, ušetří. Situace je donutí zvažovat každý nákup. Názorným příkladem je Chelsea, která nesmyslně nakupovala, hráči se ani nevejdou do šatny. Arabské peníze, které vlétly v poslední době do fotbalu, v tom udělaly strašný zmatek a UEFA se bude snažit to ubrzdit.
Na druhou stranu jste ve 32 zápasech dal v Manchesteru šest branek, což není vzhledem k tomu, že jste stabilně nehrál, vůbec špatná bilance...
Neměl jsem v Manchesteru špatné období, ale nehrál jsem od začátku, to bylo celé. Necítil jsem to tak, že bych šel fotbalově dolů, velmi kvalitně jsem trénoval v mimořádné konkurenci, pod mnohem větším tlakem. Chyběla ale minutáž, proto jsem se s Alexem Fergusonem dohodl, že odejdu. Přitom mě nikdo nevyháněl, mohl jsem klidně zůstat, sedět další sezony, vyhrát spoustu trofejí, asi i Ligu mistrů. Ale prostě mi to nedalo, chtěl jsem hrát. Spousta lidí říká, že jsem šel do Anglie a neprosadil se, ale je potřeba vidět i jiné věci...
Které?
Třeba počasí. V Manchesteru dvacet dnů z měsíce prší, srovnat se s tím není tak úplně jednoduché, jak by se mohlo někomu zdát. Další věc byla nic moc strava, kluci, kteří přišli z Francie nebo Itálie, byli zvyklí obědvat dvě hodiny. V Anglii měli deset minut na bagetu, případně fish and chips, které jim zabalili do novin. A během jídla ještě zmokli. Proměnných bylo hodně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Takhle vidí fotbalové legendy Vladimír Šmicer: Rosický byl geniální a Zidane uměl úplně všechno
Z Manchesteru jste odešel do Benficy Lisabon, bral jste to jako přestupní stanici?
Ne, nikdy jsem tak v žádném svém angažmá neuvažoval a neuvažuji ani dnes. Věděl jsem, že Benfica je obrovský klub. A možná jsem udělal „chybu“, že jsem se tam letěl z deštivé Anglie podívat. Přistál jsem skoro na pláži v Estorillu, ukázali mi, kde budu bydlet, a k tomu dodali, že to mám na pláž deset minut pěšky. Vynikající jídlo, život jako na dovolené. Hned jsme si s rodinou řekli, že tam chceme být...
Jak to bylo dál v dresu Benficy? Proč šel pak do Itálie? A co by dnes udělal jinak? Velký rozhovor s Karlem Poborským najdete v červnovém vydání magazínu Playboy.
Playboy, to jsou krásné ženy a chytré články. Předplatné můžete objednat zde: https://www.playboy.cz/predplatne
Podívejte se, jak probíhalo focení s Playmate Sandrou Taškovičovou:
