V zapadlých koutech Papuy Nové Guiney žijí domorodci, kteří dodnes praktikují kanibalismus, a to nikoli z potěšení, ale z hluboce zakořeněných duchovních důvodů. Věří, že nemoci a smrt jsou způsobeny zlými silami, a proto pojídají těla zesnulých, aby chránili kmen a vyrovnali účty s temnými duchy. Tento rituál, který šokuje moderní svět, zůstává neodmyslitelnou součástí jejich kultury.
V odlehlých oblastech Papuy Nové Guiney, kde džungle dominuje krajině, žije jeden z posledních izolovaných kmenů na světě – Korowai. Tito původní obyvatelé amazonské džungle jsou proslulí svou neobvyklou architekturou. Staletí si staví své domovy vysoko v korunách stromů, daleko od země, aby se chránili před predátory, záplavami i nepřáteli. Svým jedinečným způsobem života nás stále fascinují a poskytují ojedinělý pohled na svět, který se příliš nezměnil od doby, kdy se moderní civilizace začala šířit po světě.
Život na stromech
Korowai, také známí jako „Stromoví lidé“, obývají husté tropické pralesy Papuy Nové Guiney, převážně v oblasti řeky Digul. Nejpozoruhodnějším prvkem jejich kultury je zvyk stavět domy ve výšce až 35 metrů nad zemí. Tyto domy, postavené z dřevěných klád a listů sagovníku, poskytují ochranu před komáry, dravci a nepřátelskými kmeny. Zároveň slouží jako výraz kmenové identity a symbol bezpečí.
Stavba takového domu je kolektivní snaha. Celá rodina a vesnice se podílí na přípravě materiálu a stavbě konstrukce, což může trvat několik týdnů. Základní konstrukce je tvořena silnými kmeny, které jsou zasazené do kmene stromu, a podlaha je tvořena spletenými větvemi a listy. Vznikají tak obydlí, která jsou odolná vůči silným dešťům a dalším živlům.
Domorodci džungle jsou jedním z mála kmenů, kteří až do 70. let 20. století žili bez kontaktu s moderní civilizací. Jejich společnost je založena na tradičním životním stylu, kde muži chodí lovit divokou zvěř a ženy se starají o sběr ovoce, ořechů a zeleniny. Jejich strava je založena převážně na lovu a rybolovu a základním zdrojem potravy jsou sagové palmy, z nichž získávají mouku a další suroviny.
Co se týče duchovního života, Korowai věří v duchy a mají řadu šamanských rituálů, které slouží k udržení harmonie mezi lidmi a přírodou. Navzdory občasnému kontaktu s moderním světem, si i přes svou izolaci domorodci cizince do svého kmene pouštějí jen zřídka, a díky tomu se jim do značné míry podařilo udržet svou jedinečnou víru a rituály.
Kontroverzní historie a kanibalismus
Stromoví lidé jsou také známí svou kontroverzní historií, spojenou s kanibalismem. Jsou velmi opatrní při výběru, koho cizího mezi sebe přijmou. Získání jejich důvěry vyžaduje splnění jednoduché, avšak zásadní zkoušky. Své o tom ví průvodce džunglí Kornelius Kembran, který s těmito lidmi strávil úctyhodných 13 let v odlehlých částech pralesa.
„Jednou večer mu nabídli balíček masa a řekli mu, že je lidské. Postavili ho před rozhodnutí: pokud maso sní, může s nimi zůstat. Pokud ne, bude muset odejít. Snědl ho a poté si získal jejich důvěru a přátelství,“ řekl deníku The Jerusalem Post americký dobrodruh Drew Binski, který Kembrana doprovázel během jeho návštěvy u kmene.
Binski dodal, že domorodci nejedí lidské maso kvůli potěšení nebo jeho výživové hodnotě. „V minulosti to byla forma trestu. Pokud někdo něco ukradl, byl upálen na hranici a jeho tělo bylo snědeno.“
Dnes však kanibalismus přetrvává kvůli přesvědčení o nemocích. Když někdo onemocní a zemře, jeho příbuzní z kmene snědí jeho ostatky, protože věří, že smrt způsobil zlý duch nebo čaroděj. Podle jejich kultury je jediný způsob, jak se pomstít démonovi, sníst tělo „posedlého“ člověka.
Ohrožení moderním světem
S rostoucím zájmem o izolované kmeny a s rozšiřováním moderní civilizace čelí Korowai hrozbám, které mohou ohrozit jejich tradiční způsob života. Kontakt s vnějším světem přinesl nemoci, které jsou pro jejich organismus novinkou a proti kterým nemají obranyschopnost. Dále, výstavba silnic a přístup turistů do oblasti vede k narušení jejich ekosystému.
Různé nevládní organizace a antropologové upozorňují na nutnost zachovat tradiční způsob života kmenů jako Korowai a poskytnout jim ochranu před negativními dopady moderní civilizace. Bez ohledu na budoucnost zůstává kmen Stromových lidí živoucím důkazem toho, jak různé může být lidské společenství a jak je příroda mocným a zároveň křehkým domovem.
Podívejte se, jak probíhalo focení s Playmate Sandrou Taškovičovou: