Jak Ronald Reagan vyhrál studenou válku

V pořadí 40. prezident USA navíc nastoupil do Bílého domu po vpádu sovětské armády do Afghánistánu a pár měsíců poté, 30. března 1981, přežil atentát. Duševně nemocný John Hinckley vypálil před hotelem Hilton ve Washingtonu na Ronalda Reagana celkem šest ran, jedna z nich trefila prezidenta do hrudníku, další těžce zranily jeho ochranku. Po převozu do nemocnice, před tři hodiny trvající operací, pronesl prezident slavnou větu: „Pánové, řekněte mi prosím, že jste tu všichni republikáni.“ „Dnes jsme všichni republikáni,“ dostalo se mu odpovědi. Mimochodem, atentátník byl letos v létě po 41 letech propuštěn na svobodu.

Nezbytnost co nejsilnější zprávy

Po úspěšné operaci a krátké rekonvalescenci se Ronald Reagan pustil do boje s „říší zla“, jak nazval Sovětský svaz. Moskva v té době kontrolovala v Evropě země východního bloku, Kubu, Vietnam, KLDR, komunistický vliv se šířil do subsaharské Afriky, Afghánistánu a Nikaraguy. Kreml vycházel na poměry doby relativně slušně s Čínou. Do not mu také hrály mimořádně vypjaté vztahy mezi Washingtonem a Teheránem, které se vyhrotily po zpackané americké operaci na osvobození rukojmí zadržovaných na ambasádě v Teheránu z konce dubna 1980, kterou nařídil jeho předchůdce Jimmy Carter.

Už na své první tiskové konferenci odsoudil sovětské vedení jako stále oddané „světové revoluci a vizi jednoho socialisticko-komunistického světa“. Jak napsal ve své oficiální autobiografii: „Rozhodl jsem se, že musíme Rusům poslat co nejsilnější zprávu o tom, že už nebudeme stát stranou, zatímco oni budou zbrojit, financovat terorismus a rozvracet demokratické vlády.“

Na základě informací tajných služeb dospěl Ronald Reagan k názoru, že komunismus je na pokraji kolapsu. V květnu 1982 vystoupil na půdě Eureka College s prohlášením, že „sovětské impérium ochabuje, protože rigidní centralizovaná ekonomika zničila veškeré podmínky pro inovace, efektivitu a individuální úspěchy“.

Ekonomika a lidská práva

Současně dal Ronald Reagan vypracovat experty na národní bezpečnost strategii vedoucí k ukončení studené války. V rámci jejího uplatnění se Spojené státy rozhodly neutralizovat sovětskou kontrolu nad zeměmi východního bloku, když uvolnily prostředky na podporu tamních opozičních hnutí v čele s polským odborovým hnutím Solidarita, v jehož čele stanul lídr opozice a pozdější prezident Lech Walęsa. Jako mimořádně účinné se ukázalo systematické spojování komunismu s permanentním porušováním lidských práv. Zároveň došlo k razantnímu omezení poskytování úvěrů a špičkových technologií nezbytných pro přežití už tak silně strádajícího sovětské hospodářství. USA úspěšně tlačily na snížení cen sovětské ropy a omezení vývozu zemního plynu. Podle spisovatele a ekonoma Rogera Robinsona se prakticky jednalo o „tajné vyhlášení ekonomické války SSSR“.

Vítězná SDI

Stěžejním prvkem Reaganovy doktríny byla podpora antikomunistických sil v Afghánistánu, Nikaragui, Angole a Kambodži. Jak se ukázalo, jednalo se sice o nákladné, leč mimořádně efektivní opatření. Podle webu heritage.com investovaly USA do změny poměrů miliardu dolarů ročně, Sovětský svaz disponující velmi omezenými finančními prostředky ovšem musel platit za udržení statu quo minimálně osminásobek. V důsledku nejúspěšnější doktríny v dějinách studené války byli Sověti donuceni stáhnout svá vojska z Afghánistánu, v Nikaragui proběhly demokratické volby, totéž se stalo pod dohledem OSN v Angole, kterou muselo opustit 40 000 „spřátelených“ kubánských vojáků.

Ronald Reagan byl přesvědčen o tom, že pouze účinný obranný systém odvrátí nebezpečí jaderné války. Za tímto účelem došlo na SDI neboli strategickou obrannou iniciativu, která chránila USA před balistickými raketami. Spojené státy přetlačily SSSR v závodech ve zbrojení, snaha Sovětů udržet tempo vedla k totální devastaci ekonomiky. Jak se po deseti letech dal slyšet jeden ze sovětských expertů, „SDI nebylo možné porazit ani ubránit“.

Dobrá věc se podařila

Ve svém druhém funkčním období Ronald Reagan podpořil nového sovětského vůdce Michaila Gorbačova, kterého postupně přesvědčil o tom, že pokračování velmocenské touhy po vybudování světového komunismu na základech marxismu-leninismu rovná se cestě do pekel. Na schůzkách v Ženevě, Reykjavíku, Washingtonu a Moskvě vyvíjel na reformátora soustavný tlak. V roce 1987 byla ve Washingtonu podepsána Smlouva o likvidaci raket krátkého a středního doletu, ve stejném roce vyzval americký prezident během návštěvy Berlína Gorbačova ke stržení Berlínské zdi, za dva roky se tak stalo. Když v roce 1989 opouštěl Ronald Reagan Oválnou pracovnu, jeho nástupce George W. H. Bush dokončil započaté dílo konce komunismu.

(Text o tom, co přináší nová studená válka, je součástí prosincového Playboye)