Investice do zlata: sázka na armagedon

Moderní éra zlata se začala psát roku 1717, kdy britskou Královskou mincovnu spravoval Isaac Newton. Matematik a fyzik, autor stěžejních fyzikálních zákonů, tehdy rozhodl o tom, že jedna troyská unce (31,3 gramu) bude stát čtyři libry, sedmnáct šilinků a deset pencí. Prostřednictvím libry a posléze dolaru se tak zlato stalo základem západního měnového systému. Tento stav trval do srpna 1971, kdy vláda USA vypověděla svůj závazek prodávat zlato za pevně stanovenou cenu 35 dolarů za troyskou unci, což se zároveň rovnalo konci zlatého standardu. Cenný kov přestal plnit funkci prostředku směny a jeho cena se začala odvíjet na základě poptávky a nabídky. Na druhou stranu, od roku 1913, ve kterém byla založena americká centrální banka (FED), byl zlatý standard průběžně omezován, takže v době jeho konce z něj moc nezbylo.

Hra praporků

Vlastnictví zlata nebylo vždy legální, například americký prezident Roosevelt zakázal v reakci na hospodářskou krizi v roce 1933 držení zlata fyzickými osobami. Primárně se obchoduje se zlatem na komoditních burzách prostřednictvím futures kontraktů s různými termíny dodání, prim hraje komoditní burza v New Yorku. Existuje také tzv. spot cena zlata pro okamžité dodání. Jelikož se cena zlata v případě obchodování na komoditních burzách liší kontrakt od kontraktu, je cena ze spotového trhu tou hlavní a nejčastěji uváděnou v médiích.

Zlato se ovšem obchoduje v různých formách, což otevírá dveře i dalším způsobům stanovení jeho ceny. Cena pro obchodování velkých zlatých slitků se stanovuje dvakrát denně (v 11.30 hod a 15.00 hod) v britské metropoli, děje se tak prostřednictvím London Gold Fixingu. Jedná se o rituál, během kterého se dohaduje pět pověřenců z Bank of Nova Scotia, Barclays Bank Plc, Deutsche Bank AG, HSBC Bank USA a NA & Société Générale, přičemž pověřenci jsou koncem řetězce nabídky a poptávky. Na ceně se shodují zvedáním či nezvedáním praporků. Jednání pokračují do konečného stanovení ceny pro velké zlaté slitky standardu LBMA (London Bullion Market Association), tedy zlaté cihly o hmotnosti 400 uncí (12,44 kg). Dále cena platí pro obchody, kdy je ve hře minimálně tisíc troyských uncí, tedy 31,1 kg. Zlato se kupuje v New Yorku a přebírá v Londýně.

Kořist žraloka

V polovině února 2010 se do zlaté hry zapojil rovněž i pokořitel britské libry, jeden z největších světových investorů George Söros. Na začátku roku se nechal slyšet na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, že přes narůstající cenu zlata se jedná o bublinu. Ve stejné chvíli si byl zároveň velmi dobře vědom toho, že do bubliny investoval pořádný balík v řádech miliard korun, stalo se tak prostřednictvím nákupu akcií největšího světového fondu specializovaného na obchodování se zlatem SPDR Gold Trust, který ve svých sejfech držel 1300 tun zlata. Se svými 6,2 milionu akcií se stal investiční žralok zdatným konkurentem takových globálních hráčů, jako centrální banky Číny a Indie. Jak se později ukázalo, navýšil Söros během tří měsíců roku 2009 investice do zlata o 152 procent, což bankéři komentovali jako „přesun peněz do bezpečnějších přístavů“.

Překročení zlatého Rubikonu

Příležitost vyjádřit se k cenám zlata si pochopitelně nenechal ujít ani investorský guru Warren Buffett. V červenci 2009 prohlásil, že nad zlatem visí cenová bublina. A dodal, zlato vykopeme z dolu v Africe, roztavíme, převezeme, vykopeme další díru a tam ho uložíme. A pak platíme peníze za jeho hlídání. Pokud nás sledují mimozemšťané, musí si ťukat na čelo. Za další dva roky napsal akcionářům dopis, že zlato má sice určitou průmyslovou a dekorativní užitečnost, ale poptávka je omezená. Přesto se v roce 2020, na začátku covidové pandemie, rozhodl nakoupit akcie jedné z největších těžařských společností na světě Barrick Gold. Za tímto účelem výrazně ponížil své podíly v bankách JP Morgan a Wells Fargo. Jeho Berkshire Hathaway pořídila téměř 21 milionů akcií v hodnotě 526 milionů USD (cena akcie 26 dolarů) a stala se jedenáctým největším akcionářem společnosti. Týden po oznámení Buffettova vstupu do byznysu se zlatem narostla cena jeho akcií na 630 milionů dolarů. Kdo umí, umí!

Jak Buffett i Soros vědí, investování do zlata má dlouhodobě prokázanou schopnost chránit hodnotu v turbulentních časech na trzích. Jeho nezávislost od akciových trhů z něj činí atraktivní investici pro snížení celkového rizika portfolia. Je považováno za bezpečný přístav v době inflace nebo globálních ekonomických nestabilit, proto je diverzifikace portfolia potřebná v rámci zachování své finanční rezervy.

(Článek Zlata horečka, hodinky nebo zlaté prasátko vyšel v lednovém Playboyi)