9. září 2021 19:28

Playboy interview 2017–2020

Právě vychází speciál Playboye s třemi desítkami pečlivě vybraných interview uplynulé dekády. Vzhledem k tomu, že speciál není nafukovací, nabízíme předkrm v podobě rozhovorů s osobnostmi, na které se tentokrát nedostalo.

Mě moje práce baví. Kdyby mě nebavila, nedělala bych ji. Jenomže já nesplňuji atributy typické pro ony lidi, o kterých jsem na svém blogu psala: nejsem (militantní) feministka, nejsem single, nejsem bezdětná, nejsem v práci od nevidím do nevidím, není pro mě kariéra na prvním místě. Právě u takového typu lidí se ukázalo, že jsou se svým životem často nespokojeni a začínají svou práci nesnášet. Zkrátka průzkum odhalil, že pokud někdo příliš potlačuje své biologické potřeby a kariéru si postaví na první místo, až příliš snadno vyhoří. Markéta Šichtařová, ekonomka, listopad 2017

Od roku 1992 vím, jak je skvělé spojit se na každý projekt s rozličnými muzikanty. Ale zásadně si najímám lidi, kteří do toho musí něco přinést. Odevzdávám demosnímky s kytarou, basou, občas primitivním klavírem, na který se učím jako samouk. K tomu nazpívám vokály, takže písnička má nějaký tvar. A často zjišťuji, že když si člověk vybere inspirativní muzikanty, je nejlepší dát jim co nejméně informací. Španělka, jeden hlas, jedna kytara, aby bylo zřejmé, jakým způsobem to chci uchopit. Ale co si budeme povídat. Při hře na kytaru mám svoje oblíbená políčka a postupy, takže když se spojím s kytaristou, který to cítí a hraje jinak, písnička je moje, ale má trochu jiný ksicht. A to mě baví. Jasně, mám právo říct, to ano, to ne, případně jinak. V opačném případě by to nedávalo smysl. Janek Ledecký, zpěvák a skladatel, leden-únor 2019

Na každém medicínském oboru je něco přitažlivého až krásného, na první pohled „depresivní“ onkologii nevyjímaje. Každopádně, ačkoli to může znít jako klišé, nabízí porodnictví jeden nenahraditelný moment v podobě zrodu nového člověka. Myslím, že nebudu přehánět, když v souvislosti s porodem použiji termín „magická záležitost“. I po desítkách let a bezpočtech porodů tvrdím, že každé přivedení člověka na svět představuje záležitost, kterou nelze srovnat s ničím jiným. Rozhodně tím ale nechci tvrdit, že jiné medicínské obory a zaměstnání, včetně práce někde na přepážce, jsou nezajímavé a nedůležité. Profesor Pavel Calda, gynekolog a porodník, březen 2019

Nevím, co si představujete pod termínem „bezmezná loajalita“. Každopádně Andrej Babiš je mým nejlepším šéfem. Poprvé se mi totiž stalo, že mému pracovnímu tempu nejen někdo stačí, ale dokonce mě někdy předčí. Máme k sobě blízko i lidsky, a co je nejdůležitější, cítím jeho důvěru. Ze strany premiéra se mi dostalo velkého prostoru, nemám tudíž sebemenší důvod nevykazovat směrem k jeho osobě patřičnou loajalitu.“ JUDr. Alena Schillerová, ministryně financí, duben 2019

Od počátků profesionální kariéry jsem věděl, že trenéři tráví fotbalem mnohem víc času než samotní hráči. Skončili jsme trénink, regenerace, jídlo a jelo se domů. Trenér tomu musel dávat 120 procent, řešil video, taktiku na dalšího soupeře, sestavu. Proto jsem měl jasno v tom, že trenéra nikdy dělat nebudu.“ Patrik Berger, fotbalista, červen 2019

Jsem přejícný člověk, ale závody jsou dnes nesrovnatelně bezpečnější. V mé éře zahynuli tak skvělí jezdci jako Piers Courage, Jochen Rindt, François Cevert, Roger Williamson, Tom Pryce, Ronnie Peterson. Niki Lauda málem uhořel, Clay Regazzoni ochrnul. Pokaždé, když člověk sedal do auta, netušil, jestli to není naposled. O něčem takovém, jako jsou uhlíkové skořepiny, jsme si mohli nechat jenom zdát. Emerson Fittipaldi, dvojnásobný mistr světa závodů formule 1 a vítěz 500 mil Indianapolis, listopad 2020