Petr Schlegel: crossfit je celosvětový fenomén

Playboy: Jak těžké je naplnit vizi fotografky plus modelky a zároveň dbát na to, aby pictorial vypadal co nejvíc věrohodně i před znalci crossfitu? Petr Schlegel: V tomto případě to nebyl problém, protože Niki se zabývá crossfitem, umí cvičit, dokonce závodí. Vůbec tak nehrozilo nebezpečí vzdálení se realitě.

Playboy: Měla fotografka Alžběta Jungrová speciální požadavky? Petr Schlegel: Od její prvního pohybu bylo jasné, že se jedná o profesionálku, která přesně ví, co chce a jak k tomu dojít. Všechno proběhlo v absolutní pohodě.

Playboy: Crossfit je to, čemu jsme kdysi říkali kruhový trénink? Petr Schlegel: Určitě se nejedná o shodné disciplíny, crossfit toho totiž obsahuje mnohem víc. Jedná se o kombinaci gymnastiky, cvičení s extrémní zátěží a další disciplíny, ze kterých lze namixovat pro mnohé těžce stravitelný koktejl. Například zvednete desetkrát činku a pak uplavete padesát metrů v bazénu. Nebo zacvičíte cviky na hrazdě a k tomu přidáte jízdu na kole… Když to řeknu jednoduše, v crossfitu jde o komplexní rozvoj.

Playboy: Z čehož usuzuji, že tuto disciplínu by měl pod různou formou provozovat každý sportovec... Petr Schlegel: Dalo by se to tak říct, crossfit totiž pracuje s obecnou tělesnou zdatností.

Playboy: Pokud tomu dobře rozumím, crossfitový trénink lze ušít na míru sportovcům řady odvětví. Petr Schlegel: Určitě ano, přičemž každý ze specializovaných tréninků by byl přes jisté shodné prvky svým způsobem originální.

Playboy: Co kdyby si to například špičkový basketbalista nebo hokejista hodlal rozdat se specialistou na crossfit? Petr Schlegel: Dobrovolnosti se meze nekladou, existují dynamické sporty, které spolu kombinují více disciplín, například hokej vyžaduje výbušnost a sílu, basketbal pohybovou koordinaci. Nicméně i hodně šikovný a našlapaný borec by se musel na nejnižší úroveň crossfitu pár měsíců připravovat.

Playboy: Jak připravit prostřednictvím crossfitu mladou dámu při vědomí, že chlapi hodně svalnaté holky neberou? Petr Schlegel: Nic takového nehrozí, cílem naší disciplíny totiž není růst svalové hmoty, jedná se o vedlejší efekt závislý na genetice člověka. Řada cvičení probíhá ve vysoké tepové frekvenci, kulturistické svaly opravdu nehrozí. Takže pokud přijde nějaká mladá dáma s tím, že chce fotit pro Playboy a touží po pevném těle bez viditelných svalů, není problém. Prostě se ubere železo. Crossfit funguje na základě skupinových lekcí, kdy lze dělat pouze drobné úpravy, jinak je trénink pro všechny víceméně stejný. Na individuální úrovni pak lze dělat prakticky cokoli.

Playboy: Nikola Kičmerová tvrdí, že je jí nejlíp, když už nemůže a padne na zem. To bude asi cílem. Petr Schlegel: Jak pro koho. Faktem ale je, že hodně lidí jde do crossfitu s heslem ve smyslu: Buď na doraz, nebo nic! Jednoduše preferují maximální možnou porci endorfinů. Nejedná se ale o stěžejní cíl disciplíny. Proto se crossfitu věnují lidé také v takřka seniorském věku. Ano, bez jisté intenzity by disciplína nefungovala, každý si ji ovšem upravuje k obrazu svému.

Playboy: Žil jsem v představě, že cílem je hrábnutí si na pomyslné dno. Petr Schlegel: Není, i když dobrovolnosti a stupni vynaloženého úsilí se meze nekladou. Trénink může stejně tak skončit vestoje, po pár minutách je člověk v pohodě a může si to dát ještě jednou. Crossfit bohužel získal neprávem nálepku tělo devastujícího sportu.

Playboy: Je úspěch založen na genetice, talentu, nebo je o hlavě, schopnosti dřít do úmoru? Petr Schlegel: Jako snad v každém sportu se jedná o kombinaci všeho, spojené nádoby, komplex schopností. Vzhledem k tomu, že u crossfitu jde o překonávání okamžiků, kdy tělo říká dost, musí zafungovat mentální složka, schopnost posunout tělo dál.

Playboy: Co budoucnost crossfitu? Petr Schlegel: Naštěstí je fáze obav, že se jedná pouze o módní sport, pryč. Crossfit funguje čtvrt století, během posledních deseti let získal postavení celosvětového fenoménu bez výrazného propadu. Má svoji pevnou pozici a nevidím důvod, proč by tomu mělo být někdy jinak.