3. srpna 2022 14:25

Miro Šmajda: „Focení je pro mě jistý druh psychohygieny“

Život je změna, řeklo si vedení Playboye, když se rozhodlo svěřit po dámách Alžbětě Jungrové a Lence Hatašové realizaci jednoho z pictorialů do mužských rukou. Půvabnou Mirku Pikolovou tak fotil finalista Česko Slovenské Superstar 2009, zpěvák, skladatel, textař, producent a frontman českých rockových kapel Walda Gang a Terrapie Miroslav „Miro“ Šmajda.

Playboy: Jak jste se dostal k focení pro Playboy?
Miro Šmajda:
Známe se s Jánem Bulkou, který pictorialy produkuje. Fotím od roku 2017, ale věnoval jsem se především fotkám z cest. Ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda jsem dělal větší projekt, projel jsem sedm zemí jihovýchodní Asie a fotil různé domorodé kmeny. Pak přišel covid, takže jsem si vybudoval ateliér a začal se ve větší míře věnovat portrétům a fashion. Pak jsme se s Jánem potkali na jedné Playboy party a slovo dalo slovo…

Playboy: Raději bych fotil nahou Mirku v Česku, než domorodé kmeny v Asii?
Miro Šmajda:
Všechno má svoje klady a zápory. Co si budeme povídat, hezké holky jsou skvělé, nicméně dokumentární fotky z cest mají taky svá nesporná pozitiva. Na cestách není čas na přípravu, člověk musí v určitém momentě rychle reagovat, osmdesátiletá domorodkyně, která viděla foťák dvakrát v životě, není moc zvyklá pózovat. Fotograf musí zachytit děj, zatímco například při focení pro Playboy jsem měl čas naaranžovat scénu, všechno nasvítit, prostě se stoprocentně připravit po technické stránce.

Playboy: Hledal jste improvizaci v jiných pictorialech?
Miro Šmajda:
Podíval jsem se na to, jakým způsobem jsou focené, logicky mě nejvíc zajímalo, jak se pojímá nahota. Nemám totiž rád nic prvoplánového včetně nahoty, je pro mě zajímavé dostat do fotky aspekty nějaké fashion nebo artu. Aby to nebylo ve smyslu: máme nahou holku, ukáže, co ukázat má, a máme Playboy. To mě fakt nebere. V případě Mirky se nám to povedlo.

Playboy: Jak znám Jána, pracovalo se na základě rozpracovaného scénáře.
Miro Šmajda:
Opravdu jsme to měli hodně promyšlené. Vlastně neexistovala jiná varianta, v relativně krátkém časovém úseku jsme totiž museli zvládnout hodně fotek. Měli jsme jasný časový a poziční plán, jak využít západ slunce a krásná panorámata Prahy.

Playboy: Řekl jste si potom, když jste viděl konečný výsledek, že kdyby bylo víc času, dopadlo by to jinak?
Miro Šmajda:
Jasně, všechno se dá vždycky udělat líp, ale taky hůř. Proto nemá smysl teď řešit, co jsme měli nebo neměli udělat. Je ale samozřejmě správné podívat se na konečný výsledek a zamyslet se nad tím. Nakonec jsme měli opačný problém, a to vybrat fotky, protože jsme nafotili materiál na další pictorial. Docela příjemné starosti, řekl bych.

Playboy: Jaká je spojitost mezi muzikou a focením?
Miro Šmajda:
Rozdíl je v tom, že focení je spojeno s mnohem rychlejším hmatatelným výsledkem. Muzika je o víc procesech. Někdo dělá na jednom albu klidně čtyři roky. Muziku a focení ale spojuje příslušnost ke kategorii kreativního umění.

Playboy: Michal Pavlíček mi říkal, že najednou je na pódiu, první tóny, publikum, které je vtažené do hry a odpustí i chybičku, adrenalin…
Miro Šmajda:
Ale řádnou dávku adrenalinu nabízí i focení, pracovalo se pod tlakem, fotily se noční scény, Mirka mrzla. To, na co má běžný profesionální fotograf tři hodiny, jsem musel zvládnout za patnáct minut. Ale mám rád práci pod tlakem, je to přesně to, co říká Michal Pavlíček o pódiu. Máte pravdu v tom, že když je publikum vtaženo do děje, je schopno něco přehlednout, tolerovat, ale nesmí se jednat o nic zásadního. Například když zapomenete text, publikum si řekne, jaký jste blbeček.

Playboy: Co nabízí větší možnost seberealizace? V muzice máte přece jen producenta, nahrávací společnost, která má svoje představy.
Miro Šmajda:
Strašně moc záleží na tom, jak velkou mírou tvůrčí svobody disponujete. Tím, že dělám primárně rockovou muziku, nepatřím do kategorie interpretů, které hrají od rána do večera v rádiích, takže nad sebou nemám management velkého vydavatelství nebo nasazeného producenta, který nemusí souznít s mým chápáním muziky. Mám vlastní studio, nahrávám, mixuju, funguju, a nepotřebuju k sobě dalších deset lidí. Na druhou stranu, muziku dělám osmnáct let, focení pro mě představuje něco nového a svým způsobem mě naplňuje víc než muzika. Za sezonu odehraju se dvěma kapelami během osmi měsíců 60 až 70 koncertů, takže mám neustále kontakt s masou lidí. Focení pro mě představuje jistý druh psychohygieny, pracuju s malým týmem, můžu se soustředit na kreativní proces, takže vlastně relaxuju.

Playboy: Nějaké focení v blízké budoucnosti?
Miro Šmajda:
Vzhledem k oboustranné spokojenosti plánujeme další projekty s Playboyem. Kromě toho, pokud nás covid znovu nezavře, se chystám vyrazit někam na cesty. Už mi to začíná chybět.