Konkurence se nikdy nebojí, jde na bodák…

Podnikatel s dobrým srdcem, důkazem čehož jsou jeho charitativní projekty, dohodl první velký mediální byznys polistopadové éry u piva. Po celý život se drží toho, že v byznysu a v životě uspěje pouze ten, kdo se umí brodit ve stoce a zároveň nemá problém se pohybovat v nejvyšší společnosti. A největším problémem v obchodě nejsou chyby, ale neschopnost je napravit a poučit se z nich.

Podle Michala Voráčka stoprocentně platí, že každé zlo je k něčemu dobré. A souhlasí s tím, že demokracie je vláda tyranů korigovaná novináři. Zároveň pokládá otázku, v čí prospěch novináři tyranii korigují. Profesní ideál spatřuje v novináři, který vysílá na stejné frekvenci jako jeho vydavatel a nepracuje v konkrétních novinách jen proto, že právě nemá jinou práci. Má rád internet, protože sociální sítě umožňují mít vlastní názor a sdílet ho.

Z pozice úspěšného mediálního magnáta razí Michal Voráček teorii o permanentní placené informační válce, která stojí hodně peněz a sil. Proto nechce v tomto ohledu válčit, ale informovat a vydělávat. Do zcela jiného ranku však patří války s konkurencí, které se nikdy nebojí a jde na bodák.

(Rozhovor s Michalem Voráčkem čtěte v červencovém čísle Playboye)