Guvernéři ČNB disponují mimořádným vlivem, dva z nich to dotáhli na premiéry

Podle Ústavy ČR je hlavním cílem České národní banky péče o cenovou stabilitu rovnající se vytváření nízkoinflačního prostředí v ekonomice. Je pravda, že v posledních letech se nesnadný cíl plnit nedařilo, je však takřka jisté, že se začalo blýskat na lepší časy.

Dále má Česká národní banka v popisu práce starost o bezpečné fungování finančního systému v ČR. Podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento cíl v rozporu s hlavním. Centrální banka vydává bankovky a mince, mimo jiné vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním a družstevními záložnami…

Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je sedmičlenná bankovní rada složená z guvernéra, který se podepisuje na peníze, dvou viceguvernérů a čtyř členů bankovní rady. Všechny jmenuje prezident České republiky. V případě odvolání guvernéra se jedná o komplikovaný proces a dosud se tak nestalo, prezident totiž potřebuje k vykonání tohoto aktu spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena. Všichni členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu šesti let, nikdo nesmí zastávat funkci víc než dvakrát.

V nejvyšších patrech politiky

Je zajímavé a neobvyklé, že na rozdíl od jiných zemí se guvernéři ČNB stali přes apolitičnost instituce součástí nejvyšší politiky. Z celkem šesti guvernérů centrální banky – Josef Tošovský (1993–1997 a 1998–2000), Pavel Kysilka (1997–1988), Zdeněk Tůma (2000–2010), Miroslav Singer (2010–2016), Jiří Rusnok (2016–2022) a Aleš Michl (2022) – totiž dva z nich zastávali úřad premiéra úřednické vlády.

Josef Tošovský, nejlepší evropský bankéř let 1993 a 1996, nahradil v roce 1998 na postu předsedy vlády Václava Klause sesazeného v důsledku vnitrostranického puče. Prezident Havel pověřil po pádu Klausova kabinetu jednáním o sestavení nové vlády bosse lidovců Josefa Luxe, který přišel s guvernérem ČNB jako s možným premiérem. Ten sice nabídku přijal s tím, že sestaví vládu, která získala do té doby rekordní podporu 132 poslanců, a dovede zemi k předčasným volbám, zároveň si však vymínil, že se po splnění premiérské mise vrátí na svůj původní post. Dočasným guvernérem se stal Pavel Kysilka, na bankovkách, které ČNB vydala od prosince 1997 do července 1998, tak byla pod slovem guvernér písmena v a z znamenající „v zastoupení“.

Prezidentův muž

Zatímco Josef Tošovský si do Strakovy akademie odskočil z ČNB, měl Jiří Rusnok před jmenováním guvernérem centrální banky za sebou vcelku úspěšnou politickou kariéru. Ve vládě premiéra Miloše Zemana působil jako ministr financí, Vladimír Špidla mu svěřil Ministerstvo průmyslu a obchodu. Prvně jmenovaný si pak na zkušeného a napříč politickým spektrem uznávaného ekonoma vzpomněl jako prezident v roce 2013 po pádu kabinetu Petra Nečase. Ačkoli koalice ODS/Top 09 a Lidem disponovala nezbytnými 101 hlasy a poslanci zmiňovaných stran stvrdili loajalitu k vládě potenciální premiérky Němcové svými podpisy, jmenoval prezident Jiřího Rusnoka premiérem úřednické vlády s cílem dovést zemi k předčasným volbám. Zatímco však kabinet Josefa Tošovského získal na české poměry mimořádnou podporu, pro Rusnokovu vládu zvedlo ruku 93 poslanců, 100 bylo proti. Premiér tak předal prezidentovi v srpnu demisi, následně byl Milošem Zemanem pověřen vedením vlády jako vlády v demisi.

V únoru 2014 se stal členem bankovní rady, na konci května 2016 ho prezident Zeman jmenoval guvernérem, jeho šestiletý mandát nabyl účinnosti od 1. července. Každopádně v únoru 2018 udělil Jiřímu Rusnokovi renomovaný magazín The Banker, patřící pod vydavatelství The Financial Times Group, cenu Guvernér centrální banky v Evropě.

(Rozhovor s bývalým guvernérem ČNB Miroslavem Singerem je součástí únorového čísla Playboye)