10. ledna 2023 22:12

Co byste mohli vědět o tetování...

Podle tattoodo.com činil v roce 2021 v USA roční obrat oficiálních tetovacích salonů přes 1,6 miliardy dolarů, přičemž zdobení kůže se těší větší oblibě u zástupkyň něžného pohlaví. Jak uvádí výzkum společností Oxygen Network a Lightspeed, má alespoň jedno tetování na svém těle 59 procent amerických žen. Zatímco ženy preferují oblast kotníku, u mužů dominují paže. Průměrné náklady na tetování jsou v USA 45 dolarů, tatéři inkasují v průměru na hodinu 150 dolarů.

  • Zatímco u mužů tetování v drtivé většině případů zůstává, ženy mnohem častěji navštěvují laserová centra kvůli odstranění práce tatéra. Nejčastěji jako důvod uvádějí tlak nejbližšího okolí a kariéru. Proto je v USA tetováno pouze 8 procent zaměstnanců státu.
  • S tetováním v zaměstnání měly v Česku problémy na počátku tisíciletí především zdravotní sestry. Přestože podle bývalé předsedkyně České asociace sester Karolíny Moravcové neexistují pevná pravidla pro vzhled sestřiček, rozhoduje, co chce vidět pacient, který pravděpodobně touží po umírněném vzhledu. Tetovanou sestru nebo dívku s kokrhelem zmalovanou jako strašidlo by dotyčná hnala…
  • Pokud si snad nejste jisti tím, že tetování je na celý život, volte černou barvu, kterou lze prostřednictvím laserové procedury nejsnáz odstranit. Vyhněte se zářivým barvám, jako je zelená a žlutá, ani modrá není v tomto případě dobrá.
  • Přestože není nadto učit se branži přímo na lidské kůži, odborníci doporučují v případě nedostatku přírodního materiálu trénovat tetování na grapefruitech, pomerančích a citronech, kůra citrusů má totiž blízko k lidské kůži.
  • Na oblibě tetování v Evropě má velkou zásluhu kapitán James Cook, jehož posádka doplula v roce 1769 do Polynésie a tetování místních domorodců se námořníkům okamžitě zalíbilo. Proto se svěřili do rukou místních mistrů a do Anglie se vrátili s patřičně ozdobenými těly.
  • Tetování oslovilo řadu osobností. Například vynálezce Thomas Edison jako jeden z otců moderního tetování (jeho elektrické pero použil Samuel O’Reilly k vytvoření prvního tetovacího strojku) zkoušel svůj vynález na vlastní kůži. Důkazem je pět malých teček na pravé paži. Tetování sloužilo rovněž jako nástroj diplomacie, ruský car Mikuláš II. si nechal v roce 1891 vytetovat při návštěvě Japonska na paži draka. Stejně tak učinil následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand. Mnohonásobný premiér Winston Churchill si nechal vytetovat na předloktí kotvu. Tetování si pořídil v době své služby policisty v Barmě rovněž jeden z nejuznávanějších spisovatelů George Orwell.
  • Podle Psychology Today patří tetovaní lidé v mnohem větší míře do kategorie „hledačů zážitků“ a nebrání se riziku. Tetováním vyjadřují své osobní postoje.

  • Nejvíc potetovaným člověkem světa je Lucky Diamond Rich. Novozélandský performer a pouliční umělec účinkující na mezinárodních festivalech, na kterých například polyká meč a žongluje na jednokolce, údajně předčil i profesora Vladimíra Franze. Tetovací strojek dokonce pracoval i na Luckyho předkožce. Odhaduje se, že jeho tetování vznikala přes tisíc hodin. Díky domorodým Maorům má nejvíc potetovanou populaci Nový Zéland.
  • Člověkem, který se nechal tetovat v největší nadmořské výšce, je bubeník americké rockové skupiny Mötley Crüe a bývalý manžel Pamely Anderson, bouřlivák Tommy Lee. Jeho osobní tatér Mario Barth ze známého studia Starlight Tattoo vytetoval Tommymu černošedého páva ve výšce 45 000 stop (1 stopa = 0,3048 metru). Počin je zaznamenán v Guinnessově knize rekordů.
  • Nepřetržitých 60 hodin zkrášloval italský tatér Alessandro Bonacorsi podnikatelku Serenu Cavani. Jeho práci sledovalo prostřednictvím internetu po celém světě přes dva miliony diváků. Co se nepřetržitého tetování týče, světový rekord drží se 63 hodinami Rus Alexandr Pakostin.
  • V roce 2005 si nechala Karolyne Smith vytetovat na čelo GoldenPalace.com a za honorář v řádech desítek tisíc dolarů zaplatila školné svého syna. Stala se tak první osobou, jejíž tetování bylo využito k reklamním účelům.
  • Podle thefactsite.com si řada těžkých ruských zločinců nechává tetovat na tělo portréty Lenina a Stalina. Ne snad, že by komunistické zlosyny obdivovali, v případě odsouzení k trestu smrti ale mohli argumentovat zákonem, podle kterého se nesmělo střílet na obrazy obou bolševiků.

(Článek o tom, že tetování je deníkem života, je součástí lednového Playboye)