8. června 2023 13:37

Brány pekla se otevřely. Legendární Diablo se vrací, čtvrtý díl je herní událostí roku

Naše modlitby byly vyslyšeny a čtvrté Diablo je vším, co jsme si přáli. A víc. Nová hra ale není jenom návratem ke kořenům, potěší i moderním stylem vyprávění a vynikající přístupností napříč všemi úrovněmi obsahu.

Diablo IV už od prvního oznámení provázely nesmyslně vysoká očekávání. Žánr ARPG her po slabé trojce ovládly free-to-play tituly jako Path of Exile a vzhledem k turbulentnímu období u vývojářského studia Blizzard Entertainment si pak leckdo myslel, že nová hra jednoduše nemůže naplnit ambice tvůrců ani přání fanoušků být tím „návratem krále“, jímž legendární Diablo pro mnoho z nás v dětství bylo. Přinejlepším se tak čekal chudý kompromis mezi třetím dílem a mobilním Diablo Immortal, které pro změnu dojelo na šílený systém mikrotransakcí a tzv. pay-to-win systém. Po necelém týdnu hraní od spuštění předběžného přístupu ale dnes můžeme s jistotou říct, že Diablo IV je opravdovým návratem k formě, jaká z téhle série udělala to, čím dnes je. Co víc, nová hra je tak pekelně dobrá, že dokonce aspiruje na nejlepší díl série.

Ze všeho nejdřív je třeba říct, že čtvrté Diablo vypadá skvěle. Temnota zahalila svět Sanctuary a po možná až příliš barevné trojce je čtyřka graficky ostřejší, její barevnou paletu tvoří převážně odstíny krve, hororová stylizace na vás dýchá z každého kouta, a když už se na konkrétních místech kamera vzdálí, aby nabídla pohled na děsivé chrámy, zasněžené hory, vyprahlé pouště, nebo magií zahalené močály, je to skvostný zážitek ještě více umocňující celkově pohlcující dojem, jaký hra díky perfektnímu grafickému zpracování vytváří.

Co se děje týče, hráč se na začátku ujímá anonymního poutníka, jenž se po střetu s fanatickými uctívači démonické Lilith, matky Sanctuary, ocitá uprostřed konfliktu mezi silami nebes a pekla. Příběh nové hlavní záporačky je ale přece jen výrazně dospělejší, než co nabídly předchozí tituly. Kromě toho, že sledujeme její motivace od začátku do konce, sami balancujeme mezi tím, co je správné, a tím co, je potřeba vykonat v rámci většího dobra. V tomhle světě zkrátka není hodných a špatných, a jestli Lilith něco ukazuje, tak že kus zla je v každém z nás. Navíc si pro sebe tahle sexy démonka krade každou scénu, čemuž mimo jiné pomáhají i skvělé in-game filmečky rámující každý příběhový akt.

Pro spoustu lidí však Diablo znamená především kosení démonů po stovkách, nekonečný grind nového brnění a zbraní, stavění specifických herních buildů a pilování vlastní postavy až k naprosté dokonalosti. Zejména pro ty je dobrou zprávou, že s novým dílem budou moci strávit opravdu velké množství času. Hra nabízí pět rozsáhlých zón, každý se svým specifickým biomem. Kvůli velikosti mapy časem dokonce obdržíte vlastního koně pro rychlejší přesun. Mimo to je pak maximální level ve hře 100, přičemž od 50 se vám otevírá třetí obtížnost s možností postupu na čtvrtou a pak ještě pátou, pakliže splníte konkrétní podmínky jako zabít bosse v daném dungeonu. S vyšší obtížností se pochopitelně pojí náročnější nepřátelé, ale také lepší odměny, jež vaše postava bude potřebovat, aby se mohla probojovat až na tu stovku.

Nutno říct, že jenom dokončení kampaně, objevení celé mapy, splnění několika vedlejších úkolů a dosažení levelu 50 zabere klidně 30-40 hodin. Na maximální úroveň to množství rovnou zdvojnásobte, a i tak vám pořád zbude spousta aktivit k utápění dalších desítek hodin, jako PvP, World Bossové, Helltides eventy, dungeony a další. Zcela samostatnou kapitolou je pak režim Hardcore, kdy smrt vaší postavy znamená definitivní konec a nutnost začít zase od začátku. Blizzard v souvislosti s tím rozjel soutěž, kdy prvních tisíc hráčů, co dosáhne level 100 na Hardcore, bude mít své jméno vyryto do sošky Lilith, která stojí na kampusu společnosti v Kalifornii. Nicméně nebojte, pokud skonáte dřív, než dosáhnete na vrchol, můžete vaši smrt nahrát a poslat na Twitter s #DiabloDeaths a pokud budete mít kliku, Megan Fox vám pronese smutečný řeč.

Ano, dokonce i marketingové oddělení se tentokrát hecnulo a vytvořilo jednu z nejopulentnějších reklamních kampaní, jakou herní svět pamatuje. Tetovací světové turné, speciální výzdoby katedrál, zpěvačka Halsey na The Game Awards a později dokonce speciální hudební single, teď výše zmíněná Megan Fox, a do konverzace se zapojila i herečka Whoopi Goldberg, která si pro změnu na Instagramu stěžuje, že nemůže hru hrát na svém počítači od Apple. Diablo je zkrátka všude, o to spíš, že se jedná o univerzálně chválený titul, za jehož hraní se tentokrát nemusí stydět ani pracující čtyřicátníci, ani „nová krev“.

Mohli bychom vypíchnout pár bugů, sem tam horší tempo vyprávění, problémy s připojením na konzolích PlayStation během launche, poměrně drahý in-game shop s kosmetickými doplňky, nebo třeba fakt, že lidé, co hru hráli 24 hodin několik dní v kuse, již dosáhli veškerého relevantního progressu a začínají přemýšlet nad tím, jestli jim hra za pár měsíců nabídne další důvody ke hraní díky sezónnímu obsahu. Jelikož se jedná o tzv. live service hru, hodlají ji vývojáři postupně doplňovat o nový obsah, jako taková se tedy bude postupem času měnit, rozvíjet a nelze dopředu odhadnout, jestli si své kvality udrží i za rok nebo za dva, kdy by měly dorazit i již oznámené datadisky. V tuto chvíli, navzdory pár drobným vadám na kráse, se však jedná o mimořádně povedený titul, jenž nabízí nesmírnou znovuhratelnost, hodiny a hodiny zábavy, disponuje silným příběhem, bravurním grafickým zpracováním, fantastickou hudební složkou, a hlavně – hlavně (!) tak návykovým gameplayem, že zkrátka nebudete chtít pustit ovladač/myš z ruky. A jestli něco dělá perfektní Diablo, tak je to právě to poslední.

Sdílejte článek
Štítky hra recenze Megan Fox PlayStation Blizzard Entertainment Diablo IV