16. května 2018 09:32
Jan Kratochvíl

US Air Force: nadvláda v oblacích

Nic proti našim pronajatým gripenům, nicméně při pohledu na vzdušnou sílu USA si soudný člověk řekne, že není špatné být součástí NATO.

F22 Raptor: zabiják stíhaček

Stíhací letoun z produkce Lockheed Martin/Boeing je vybaven „neviditelnou“ technologií Stealth a díky svým vlastnostem bývá nazýván zabijákem stíhaček. Kromě vzdušných soubojů zvládá souboje pozemní i elektronické, stejně tak špionážní mise. V době zařazení do výzbroje nejmodernější letoun na světě. Bojový dolet až 1500 km, vzlétne i na dráze dlouhé 600 metrů. Vzhledem k maximální možné „výbavě“ relativně jednoduchá obsluha. Při použití přídavného spalování vyvine F22 Raptor rychlost až 2140 km/h, při klasickém provozu je maximální možná rychlost 1693 km/h. K prvnímu bojovému nasazení došlo v září 2014 při bombardování pozic Islámského státu v Sýrii.

F-35 Joint Strike Fighter: neviditelné božské oko

Díky technologii Stealth další stíhačka z kategorie neviditelných. Letoun je nabit nejpokročilejšími elektronickými systémy umožňujícími bojové operace po dobu čtyřiadvaceti hodin za takřka každého počasí. Stroj nemá problém s kolmým startem i přistáním, v jeho silách je několikahodinové hlídkování, průzkum, elektronický boj, útoky proti vzdušným i pozemním cílům. V helmě pilota je zabudováno „božské oko“, jehož prostřednictvím kontroluje dění kolem letounu. Stíhačku ovládá pomocí joysticku a hlasových příkazů. Mezi velké kritiky opožděného a údajně předraženého programu Joint Strike Fighter patří americký prezident Donald Trump. K prvnímu operačnímu nasazení došlo loni v lednu, kdy se stíhačky přesunuly na japonskou základnu Iwakuni.

F/A-18E/F Super Hornet: česká stopa

Středoplošný stíhací bombardér z produkce společnosti Boeing je uzpůsoben provozu na letadlových lodích. S jeho sériovou výrobou se začalo v roce 1998. Přestože se nejedná o stroj z kategorie „neviditelných“, hrany letadla jsou sklopeny pod stejnými úhly, takže se radarový paprsek odráží do jednoho úzkého paprsku, což výrazně snižuje možnost identifikace. Na vývoji se podílela i česká strana, Aero Vodochody dodaly kanonové dveře. Celkový dolet 2826 km, letadlo pojme 1200 kg zbraňových systémů. Ve výbavě nechybí protiletadlové střely středního doletu, laserem naváděné pumy a šest bomb malého průměru. V popisu práce má Super Hornet celodenní boj proti vzdušným a pozemním cílům, stíhací doprovody, leteckou podporu, vyhledávání a likvidaci zařízení protivzdušné obrany, průzkum. Tankování za letu je samozřejmostí.

V-22 Osprey: létající hanba

Konvertoplán plní úkoly taktického vrtulníku s dlouhým doletem, přičemž dosahuje rychlosti turbovrtulového letadla. Pomocí překlopných rotorů může startovat i přistávat vertikálně, nemá problém s krátkým vzletem i přistáním. Společné dílo firmy Bell Helicopter Textron a Boeing je díky zmiňovaným vlastnostem využíváno letectvem a námořní pěchotou. Křídla lze složit souběžně s trupem, listy obou vrtulí natočit na jednu stranu, konvertoplán tak může být součástí výbavy letadlových lodí. Stroj vznikl v reakci na nepovedenou misi z roku 1980, která měla za cíl osvobodit diplomaty vězněné na americké ambasádě v Teheránu. V-22 Osprey je považován za vysoce kontroverzní dílo, při testování zahynulo 30 mužů. V roce 2007 nazval magazín Time konvertoplán létající hanbou a i přes výrazné vylepšení spolehlivosti zůstává v platnosti nařízení zakazující přepravu prezidenta, členů vlády a vysokých důstojníků.