Maserati: bratři, jak se patří!

Bratři nejdřív založili společnost vyrábějící svíčky do zapalování a komponenty leteckých motorů. K produkci sportovních vozů přešli poté, co turínská společnost Diatto, specializovaná na stavbu závodních aut, ukončila v roce 1926 výrobu. Alfieri, Bindo a Ernesto se ocitli bez práce a založili rodinnou firmu Maserati. Vstup do světa rychlých aut nemohl dopadnout líp, hned první účast Alfieriho s Maserati se rovnala vítězství na jednom z tehdy nejslavnějších závodů Targa Florio. Bratři zakladatelé ani jejich následovníci neusnuli na vavřínech, důkazem čehož je mimo jiné pět nesmrtelných vozů.

Maserati 250F

O první čtyři tituly v mistrovství světa F1 se podělily konkurenční značky Alfa Romeo a Ferrari, jejich dominance dovedla Maserati k činu v podobě vývoje a stavby formulového speciálu. Navíc se před začátkem sezony 1954 podařilo zlomit k přestupu mistra světa z roku 1951 Juana Manuela Fangia. Argentinec vybojoval hned v první sezoně titul mistra světa, aby v následujících dvou sezonách slavil v barvách značek Mercedes a Ferrari. V roce 1957 se vrátil k Maserati a byl z toho jeho poslední, pátý titul. Se stejným monopostem závodil také Brit Stirling Moss, považovaný za nejlepšího pilota na světě, který nevyhrál nikdy titul mistra světa. V pořadu Top Gear popsal vůz jako „uživatelsky velmi přívětivý“ a „krásně vyvážený, který se dokonale ovládal i na mokru“. Maserati 250F pilotovala rovněž první žena v kokpitu F1 Maria Teresa de Filippis.

Maserati MC12

Svého času nejdražší auto světa z limitované edice pouhých 50 kusů bylo poprvé konfrontováno s asfaltem v roce 2004. Platformu poskytlo Ferrari Enzo, na poměry kategorie sportovních vozů obrovské auto má maximální výkon 630 koní, rychlost 330 km/h, zrychlení z 0 na 100 km/h 3,8 sekundy, na rychlost 200 km/h se dostane pod deset sekund. Podle specializovaného listu Motor Authority stroj v hodnotě kolem 1,5 milionu dolarů byl vyroben za účelem vstupu Maserati do šampionátu FIA GT, brzo se však ukázalo, že nabízí docela slušné svezení na silnici. Maserati MC12 ovšem uspělo i na okruzích, když při nasazení do 94 podniků vyhrálo 40 závodů, k tomu získalo po šesti jezdeckých a týmových titulech plus dva tituly konstruktérské. Na to, že se v důsledku změny technických pravidel muselo Maserati MC12 o patnáct centimetrů zkracovat, úctyhodný výkon.

Maserati 8CTF

Za své kultovní postavení vděčí model z roku 1938 schopnosti reagovat dostatečně pružně a rychle na změnu pravidel omezujících objem pohonných jednotek na maximální hodnotu 3000 cm3 u motorů přeplňovaných kompresorem. V neděli 30. května 1939 zaznamenala značka s trojzubcem ve znaku jedno z nejvíce ikonických vítězství, když sedmadvacetiletý Warren Wilbur Smith vyhrál po 4 hodinách a 20 minutách nejslavnější závod na půdě USA 500 mil Indianapolis, přičemž vyvinul průměrnou rychlost kolem 185 km/h. O rok později triumfoval s vozem zvaným Boyle Special podruhé.

Maserati 3500 GT

Na konci 50. let majitelé konstatovali, že vyhrávat závody je sice hezké a prestižní, úspěchy na sportovním poli je však nezbytné přetavit v patřičný finanční profit prostřednictvím segmentu rychlých vozů pro každodenní použití. První vlaštovkou bylo Maserati 3500 GT z roku 1957. Vůz byl osazen řadovým šestiválcem s výkonem 220 koní, případně upraveným motorem o 15 koní silnějším, maximální rychlost 220 km/h. V roce 1960 se „gétéčko“ stalo prvním sériově vyráběným italským vozem s přímým vstřikováním paliva. Do roku 1964 opustilo továrnu 1400 vozů, značný komerční úspěch ukončil období finanční nestability. Bohatá klientela toužila po luxusnější verzi, takže bylo vyrobeno 34 vozů 5000 GT nabitých závodními technologiemi. Jedním z prvních majitelů byl íránský šáh.

Maserati Quattroporte Trofeo

Specializovaný televizní pořad Top Gear hovořil o „voze, který má nejblíž ze všech ke čtyřdveřovému Ferrari“. Osmiválec od Ferrari V8 twin-turbo má 580 koní, maximální výkon 326 km/h, z 0 na 100 km/h zrychlí za 4,5 sekundy. Jedná se o vůbec nejrychlejší Quattroporte. Ve srovnání například s německou konkurencí nemá tak luxusní interiér a tolik technických vychytávek, na silnici však stěží hledá soupeře.

(Článek Neptun se vrhá do hlavního proudu, zabývající se Maserati Grecale, je součástí červnového Playboye)