8. července 2020 20:10

Mají se hypercar bát covidu-19?

Jedním z odvětví, na kterém se koronavir podepsal mimořádně devastujícím způsobem, je bezpochyby automobilový průmysl. Podle optimistických variant se jen evropský trh letos propadne o 24 procent, propad však může být ještě o 5 procent vyšší.

Podle odborníků krize jen zdůraznila nezbytnost urychlení nástupu technologických novinek ve výrobě, včetně robotizace a digitalizace. Výběr aut se přesune na internet, podpora Evropské unie bude zaměřena na ekologická vozidla. Na zeleném trendu nezmění nic situace, jako ta, která se udála 25. 6. 2020 v Čestlicích v Praze-východ, kdy několik hasičských jednotek likvidovalo požár vozu BMW kategorie plug-in-hybrid. Hasiči museli vůz nejdřív chladit, pak vytlačit z budovy a nakonec pomocí jeřábu naložit do kontejneru napuštěného vodou. Představa, že by k požáru ekologického automobilu došlo například na přecpané D1, pobaví i děsí zároveň.

Výjimka potvrzující pravidlo?

Je otázkou, nebude-li v automobilové branži platit pravidlo o výjimce potvrzující pravidlo, kterou by mohl být segment luxusních vozidel. Například podle agentury Reuters vycházející ze zprávy Institutu pro politická studia, majetek 34 sledovaných amerických miliardářů, tedy potenciálních klientů, nabobtnal o desítky milionů dolarů, přestože během prvních pěti týdnů od začátku krize způsobené koronavirem přišlo o práci 26 milionů obyvatel USA. Ford či Toyota to budou mít s odbytem mnohem komplikovanější než například Lamborghini.

Kromě toho mají luxusní vozidla ve srovnání s běžnou konkurencí mimořádnou marži. Například podle zprávy společnosti Fiat Group World, která není součástí Fiat Chrysler Automobiles, vykázala značka Ferrari loni na každém voze marži 23,2 procenta, což se rovná částce 86 369 eur. Mercedes dosáhl stejného zisku prodejem 60 vozidel, VW musel prodat 56 aut, BMW 30 vozů. V případě zmiňovaného Fordu se marže z jednoho ferrari rovná prodeji víc než 900 vozů.

Malý, specifický trh

Jedním z nejvýraznějších představitelů luxusu na silnici je Bugatti. Když byla koncem března automobilka nucena zastavit kvůli covidu-19 výrobu ve svém závodě na východě Francie, pracovali zaměstnanci na modelu Divo v hodnotě šesti milionů eur za kus, přičemž výroba jednoho vozu zabere dva měsíce. Značka je součástí koncernu VW, způsob práce v sídle společnosti v Molsheimu se však od pásové výroby VW pochopitelně diametrálně odlišuje.

Po šesti týdnech nucené odstávky se automobilka vrátila do jiného, nikým dosud nepoznačeného světa. Vedení Bugatti čelilo otázce, co s rozdělanou prací. „V této chvíli je těžké cokoli říct, trh s hypersporty je malý a specifický,“ pravil šéf Stephan Winkelmann. Každopádně pokračovala práce na výrobě všech 40 vozů Bugatti Divo, které byly prodány ještě předtím, než byl model v srpnu 2018 oficiálně představen. Zákazníci si ale budou muset počkat, neboť továrna je závislá na dodávkách náhradních dílů z Itálie.

Prioritou likvidita

Vzhledem ke skutečnosti, že se klientela Bugatti rekrutuje, stejně jako například u „hand made“ automobilek Ferrari, Lamborghini, McLaren či Koenigsegg, z příjmové skupiny, která neřeší programy covidu-1–100, mohlo by se zdát, že bossové zmiňovaných značek mohou zůstat v klidu. Přesto hovořil Stephan Winkelmann v rozhovoru pro zpravodajský portál CNN Business o tom, že je nezbytné připravit se na pokles prodejů vozů kategorie hypersport. Top manažer, který byl do roku 2018 generálním ředitelem Lamborghini, potvrdil, že vedení Bugatti pracuje s několika scénáři. „Největší prioritou společnosti je likvidita, všichni musíme být co nejlépe připraveni na to, co přijde. Bude rozhodovat flexibilita a schopnost reagovat na vzniklou situaci.“ Jak záhy dodal, má Bugatti dostatek objednávek, propouštění proto není na pořadu dne. Dojde však k výraznému omezení marketingových aktivit. Je otázkou, jak moc brand na úrovni Bugatti promo potřebuje.

A možná dojde i na lehkou změnu sortimentu. V posledních letech představila automobilka vedle Diva například model Centodieci (9 mil. USD) z limitované edice deseti kusů, či jediný vůz La Voiture Noire s cenovkou 19 milionů dolarů. Po koronavirové krizi hovoří Stephen Winkelmann o bugatti, jehož cena by měla činit ve srovnání s předchozími modely „pakatel“ v hodnotě tří milionů dolarů. „Myslím, že jsme připraveni spustit výrobu vozu na každodenní užívání,“ uvedl v rozhovoru pro Fortune.

Návrat k starým pořádkům

Generální ředitel Bugatti začíná věřit i v obnovení rituálu spojeného s prodejem každého stroje. Každý z nových majitelů byl dopraven do Molsheimu, následovala prohlídka firemního sídla, včetně původních kancelářských prostor vybudovaných zakladatelem Ettorem Bugattim. Noví vlastníci si mohli prohlédnout továrnu a absolvovat svým vozem stejnou trasu jako testovací jezdci. „Měli jsme absolutní pochopení pro rozhodnutí vlády o zákazu přímého kontaktu se zákazníky. Teď je vše na dobré cestě k návratu,“ pravil Stephen Winkelmann v rozhovoru pro The New York Times. Nutno říci, že Molsheimu nehrozí ani po znovuobnovení tradice dopravní obtíže, rekordní roční prodej Bugatti je totiž 81 kusů vozů.