Co není od věci znát o Bugatti

Vzhledem k tomu, že se český boháč nedrží rčení ruského kolegy a majitele FC Chelsea Romana Abramoviče o tom, že peníze mají rády ticho, putoval po sociálních sítích záznam jeho rekordní jízdy. Do věci se vložila německá policie podezírající podle serveru sächsische.de Radima Passera z nedovoleného automobilového závodu, za což mu hrozí až dva roky vězení, případně pokuta. Bugatti prostě umí, proto několik informací z přebohaté historie nebude ke škodě…

Ve znamení ohně

Ettore Bugatti nehrál od samého začátku nikdy při zdi, v důsledku čehož docházelo nezřídka k dramatickým situacím. V roce 1939 například explodoval testovaný motor, rozsáhlý požár hrozil nejen zničením továrny ve francouzském Molsheimu, ale i blízkého okolí. Požár měl údajně hrozit i v roce 2001 v rámci testování prvního motoru Bugatti Veyron.

Ettore Bugatti nehrál od samého začátku nikdy při zdi. Zdroj: Bugatti

Jede rychle mašinka

Přestože je značka Bugatti spojena především se supersporty a závoděním na silnicích, automobilka je podepsána rovněž pod leteckými motory, případně stoly na biliár. V první polovině minulého století Buggati vyvíjelo vlastní rychlovlaky neboli autoraily. Nejednalo se sice o často užívaný dopravní prostředek, nicméně v letech 1933 až 1936 dosáhly vlaky Bugatti několika světových rychlostních maxim. V roce 1935 dojel autorail na trati z Paříže do Štrasburku (491 km) průměrnou rychlostí 130 km/h. Na stejné trati byl v roce 1937 ustanoven světový rychlostní rekord pro kolejové dopravní prostředky, na úseku dlouhém 10 km vlak vyvinul rychlost 196 km/h. Autorail byl vybaven bubnovými brzdami, při rychlosti 150 km/h byla brzdná dráha pouhých 600 metrů.

Bugatti vyvíjelo v první polovině dvacátého století vlastní rychlovlaky. Tyto autoraily dosáhly ve své době několika rychlostních rekordů. Zdroj: Bugatti

Závodní minulost

Přestože Bugatti dnes nechává závodění jiným, v první polovině století se jednalo o jednu z vůdčích značek motoristického sportu úspěšně konkurující italským automobilkám Alfa Romeo, Ferrari či Maserati. Ostatně, stačí vzpomenout jméno Elišky Junkové. V roce 1929 vyhrál britský pilot William Grover-Williams historicky první Velkou cenu Monaka. Největší úspěchy jsou ale spojeny s nejslavnějším dálkovým závodem 24 hodin Le Mans, vítězné bugatti pilotovali v letech 1937 a 1939 Robert Benoist a Pierre Veyron.

V roce 1939 vyhrála závod 24 hodin Le Mans posádka s vozem Bugatti Type 57C. Zdroj: Bugatti

Rychlý pozdrav z Itálie

Když na konci 80. let značka vstala z mrtvých, zachráncem se stal italský obchodník Romano Artioli, došlo před převzetím ze strany Volkswagen Auto Group (1998) v roce 1993 na produkci limuzíny EB112. Celkem byly vyrobeny pouhé tři exempláře, znalci proto odhadující aktuální cenu auta na víc než milion dolarů. Na ceně se podepisuje skutečnost, že se jedná o jediný model Bugatti vyrobený v Itálii, který svého času držel několik světových maxim, na světě nebyl rychlejší sériově vyráběný vůz s lepší akcelerací.

Limuzíny EB112 vznikly pouhé tři exempláře, každý s jinou barvou exteriéru. Červený, černý a antracitový.

Hodně drahý špás

Jízda Bugatti Veyronem s plynovým pedálem sešlápnutým na podlahu by trvala pouhých dvanáct minut, během kterých se vyprázdní stolitrová nádrž. Při maximální rychlosti 407 km/h supersport urazí asi 6,8 kilometru za minutu, za dvanáct minut zvládne 81,4 kilometru. Vzápětí po nesporně adrenalinovém zážitku je ovšem nezbytné objednat výměnu pneumatik, nová sada vyjde na 42 000 dolarů, což je v přepočtu okolo 900 000 korun.

Na druhou stranu, celkové náklady na vývoj Bugatti Veyronu činily 1,62 miliardy dolarů při prodaných 450 kusech, automobilka se tak musí snažit snížit značné ztráty.

Jízda Bugatti Veyronem s plynovým pedálem sešlápnutým na podlahu by trvala pouhých dvanáct minut. Zdroj: Bugatti

Proklatě rychlý chiron

Po veyronu přišlo Bugatti s modelem Chiron, edice 500 kusů se vyprodala během pouhých pěti let. Maximální rychlost vozidla, nesoucího jméno další legendy z řad závodníků, je přes 490 km/h, výkonu bylo dosaženo na testovacím okruhu Ehra-Lessien koncernu Volkswagen ležícím jen 50 metrů nad úrovní hladiny moře. Jak se shodli odborníci, v případě testování ve vyšší nadmořské výšce v Nevadě by podle propočtu zvládl chiron rychlost ještě o 24 km/h vyšší. Během akce byly použity speciální pneumatiky Michelin Sport Cup 2.

Podle tvrzení Bugatti by nit vzniklá spojením všech uhlíkových vláken použitých při stavbě modelu Chiron dosáhla délky 2 150 000 mil, což je devětkrát víc než vzdálenost od Země k Měsíci.

Chiron, pojmenovaný po dalším závodníkovi, na testovacím okruhu Ehra-Lessien překročil rychlost 490 km/h. Zdroj: Bugatti

Utajená identita

Přestože syn Ettora Bugattiho Jean zemřel před víc než 80 lety, jeho odkaz plní jediný vyrobený kus Bugatti La Voiture Noire. Hypersport za 18,7 milionu dolarů totiž koncepčně vychází z legendárního modelu Type 57 SC Atlantic, který Jean navrhl a řídil ve 30. letech. Tím ovšem podobnost mezi oběma modely nekončí. Stejně jako je utajena identita majitele a osud La Voiture, nikdy se nepodařilo vystopovat Atlantic, který zmizel neznámo kam na začátku druhé světové války.

Odkaz Jeana Bugattiho ztělesňuje automobil La Voiture Noire vyrobený v jediném exempláři. Zdroj: Bugatti

Nic než dokonalost

V roce 2019 se vedení společnosti rozhodlo vzdát hold modelu EB 110, stalo se tak prostřednictvím Bugatti Centodieci. Na rozdíl od ostatní produkce vychází design supersportu o síle 1600 koní postaveného na platformě Bugatti Chiron z tvaru kapky.

Bugatti Centodieci vzdává hold modelu EB110. Zdroj: Bugatti

Lehký a krásný...

Bugatti dělá nejen rychlá, ale také z designového hlediska dokonalá auta. Loni na podzim označili na 36. ročníku pařížského Festival Automobile International automobiloví designéři Bugatti Bolide za nejkrásnější auto na světě. Jedná se o nejextrémnější, nejlehčí a nejrychlejší koncept v historii automobilky s neskutečným poměrem váhy a výkonu 0,67 kilogramu na koně. Osmilitrový šestnáctiválec do W se čtyřmi turbodmychadly má při hmotnosti 1240 kilogramů sílu 1850 koní a zvládá rychlost až 500 km/h. „Bolide představoval pro náš tým designérů výzvu rovnající se mentálnímu experimentu s tím, že funkčnost musí být vzhledem k charakteru hypersportu nadřazena designu,“ vysvětlil při přebírání ceny ředitel designu Bugatti Achim Anscheidt.

Loni na podzim označili na pařížském Festival Automobile International automobiloví designéři Bugatti Bolide za nejkrásnější auto na světě. Zdroj: Bugatti