návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Jana Nagyová, milenka premiéra Nečase, skončila po zásahu policie ve vazbě, ze které byla po čase propuštěna.
Autor: profimedia.cz Jana Nagyová, milenka premiéra Nečase, skončila po zásahu policie ve vazbě, ze které byla po čase propuštěna.
Aréna

Zásah na Úřadu vlády pět let poté…

Vydáno: 15.06.2018
Červen 2013 se zapsal do dějin domácí politiky bezprecedentním vpádem ozbrojenců na Úřad vlády a následným předčasným koncem koaličního kabinetu premiéra Petra Nečase. Mezi obviněnými se záhy ocitla ředitelka premiérova kabinetu Jana Nagyová, bývalí poslanci za ODS Šnajdr, Fuchsa, Tluchoř, exšéfové Vojenského zpravodajství Kovanda a Páleník plus zpravodajec Pohůnek. A jak jsou na tom hlavní postavy tehdejší tragikomické frašky dnes?
  1. Ivo Ištvan (1965, vrchní státní zástupce)
    Přestože bylo během akce, které se zúčastnilo 400 policistů, zatčeno osm lidí, nalezeno 150 milionů korun v hotovosti a k tomu několik desítek kilogramů zlata, hodně nafouknutá bublina postupně splaskla. Už v červenci 2013 rozhodl Nejvyšší soud o propuštění exposlaneckého tria Šnajdr, Fuchsa, Tluchoř z vazby a o zastavení jejich trestního stíhání za korupci v podobě přijetí státních trafik za složení poslaneckého mandátu. V dubnu 2015 se ministerstvo spravedlnosti za pobyt ve vazbě všem omluvilo, bývalí poslanci získali odškodnění 1,9 milionů korun. Zpravodajské trio Kovanda, Páleník, Pohůnek pak dostalo loni v listopadu podmínku. Stejně jako Jana Nečasová, dříve Nagyová, která měla zpravodajce pověřit v rozporu se zákonem sledováním první Nečasovy manželky Radky. Zpravodajci se odvolali.
  2. Robert Šlacha (1971, ředitel ÚOOZ)
    Pro bývalého šéfa protimafiánského útvaru, který velel kontroverznímu zásahu, platí totéž, co pro Iva Ištvana. Na rozdíl od něj dnes hodnotí Robert Šlachta zásah z nové pozice generálního ředitele Celní správy pro oblast pátrání. K celníkům přešel poté, když kvůli reorganizaci policie rezignoval na svůj post a opustil řady policie. Před několika dny se nechal v televizi slyšet, že za zásahem stojí, a připomněl, že řada kauz se teprve soudně řeší.
  3. Jana Nagyová (1964, ředitelka Sekce kabinetu premiéra)
    Po zásahu policie skončila milenka premiéra Nečase ve vazbě, ze které byla po čase propuštěna. V září 2013 se za bývalého premiéra vdala. Kromě úkolování zpravodajců za účelem sledování Radky Nečasové přišla policie s tím, že od začátku roku 2012 do června 2013 přijala dary v hodnotě přesahující 10,1 milionu korun. Média bavila tím, že se několikrát nedostavila kvůli nemoci k soudu, až soud odmítl její omluvenky akceptovat, neboť jistý bulvární list registroval v době její nemoci účast na narozeninách exprezidenta Václava Klause. V současné době soudy řeší tři její kauzy.
     
    Jana Nagyová, milenka premiéra Nečase, skončila po zásahu policie ve vazbě, ze které byla po čase propuštěna.
    Autor: profimedia.cz Jana Nagyová, milenka premiéra Nečase, skončila po zásahu policie ve vazbě, ze které byla po čase propuštěna.
  4. Petr Nečas (1964, premiér ČR)
    Od 28. června 2010 premiér vlády České republiky, kterého jeho tehdejší milenka, podřízená a pozdější druhá manželka nazývala venkovským pantátou. 17. června 2013 podal demisi. V únoru 2014 byl obviněn v kauze politických trafik pro rebelující poslance, obvinění však shodil ze stolu Nejvyšší soud. Ještě předtím pojal za choť strůjkyni svého politického pádu. Po odchodu z politiky přednášel na CEVRO Institutu, působil jako poradce majitele finanční skupiny SPGroup miliardáře Pavla Sehnala. Jeho jméno se pak objevilo také v souvislosti s investorem Michalem Brodou a čínskými partnery ze společnosti Tong Ren Teng, která toužila po nákupu některého z českých lázeňských domů. Pravidelně doprovází manželku k soudům.
  5. Miloš Zeman (1944, prezident ČR)
    Velezkušený politický rutinér si vzniklé situace dokonale užil. Nejdřív odmítl byť jen vyjednávat o možnosti vlády Miroslavy Němcové podporované 101 poslanci. Na konci června 2013 jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka, jehož poloprezidentská vláda vládla bez důvěry do konce ledna 2014. V průběhu čtyřleté vlády Bohuslava Sobotky uzavřel nepsaný strategický pakt s Andrejem Babišem, díky kterému vyhrál letos druhé přímé prezidentské volby. Pak jmenoval Andreje Babiše dvakrát premiérem. V srpnu 2017 se omluvil Petru Nečasovi s tím, že uvěřil provokaci Šlachty a Ištvana proti ODS. ODS omluvu přijala víc než vlažně. Nejspíš proto, že policejní provokací vysvětloval své stíhání i Andrej Babiš a prezidentova omluva se tak jevila jako ryze účelová.
  6. Miroslava Němcová (1952, předsedkyně PS)
    Tehdejší první dámu ODS zastihl zásah na Úřadu vlády na postu předsedkyně Poslanecké sněmovny. Bezprostředně po pádu Nečasovy vlády byla ve hře o post historicky první české premiérky. Tehdejší koalice složená z ODS, TOP 09 a strany LIDEM vzniklé z přeběhlíků ze strany Věci veřejné, dala dohromady 101 podpisů ve snaze přesvědčit Miloše Zemana, aby nejmenoval svou úřednickou vládu. Nakonec se stojednička rozpadla, protože šéfka LIDEM Karolína Peake svým odchodem ze Sněmovny nepřímo podpořila Rusnokovu vládu. Miroslava Němcová pak rozpustila parlament a z pozice jednoho z lídrů vedla v roce 2013 ODS do voleb, ve kterých utrpěla její strana historický debakl. Vše ustála, do parlamentu byla zvolena rovněž ve volbách roku 2017. V rámci vnitrostranické konkurence kolegyň Udženiji a Černochové to má těžké. Nejvíc se zviditelnila zavelením odchodu části poslanců z inauguračního projevu prezidenta Zemana.
  7. Petr Fiala (1964, ministr školství)
    V době pádu vlády působil vážený akademik, profesor politologie, coby nestraník rok a měsíc na postu ministra školství. Přes trpkou zkušenost kandidoval v podzimních volbách, ve kterých získal mandát poslance. Pak vstoupil do řad ODS, v lednu 2014 se stal předsedou strany. V letech 2014–2017 partaj stabilizoval, přes drtivou prohru s hnutím ANO se ODS stala po volbách 2017 druhou nejsilnější parlamentní stranou. Díky zásadovému postoji vůči ANO narostly preference ODS na 16 procent. Ve světle toho se vize napodruhé zvoleného místopředsedy parlamentu o tom, že po dalších parlamentních volbách bude vládu skládat z pozice vítěze ODS, nejeví jako zcela utopická.
Související témata: politika , vláda , policie , soud , Petr Nečas