Případ Pelikán: odchod táty dlužníků

V souvislosti s koncem ministra spravedlnosti, který mimo jiné sdělil veřejnosti, že si v Česku lze objednat trestní stíhání, můžeme polemizovat rovněž nad tím, zdali se nad jeho odchodem nepodepsala skutečnost, že boss ANO Andrej Babiš nabídl post ministra spravedlnosti při prvním, nakonec neúspěšném jednání o vládě ČSSD. Ať tak, či onak, je rozvedený jogín, který na počátku svého fungování přijel do práce na kole, sice v obleku, leč bez přilby, mužem, jehož odchod stojí za malý komentář.

Věřitel v roli zlosyna?

Vedle zmiňovaného konstatování o možnosti objednat si trestní stíhání totiž proslul ministr spravedlnosti originálním tvrzením, že požadovat po dlužníkovi navrácení alespoň 30 procent dlužné částky je nespravedlivé. Absolutně sice netuším, co je z hlediska dlužníka nespravedlivého a nemravného na tom, půjčit si například tisíc korun a během pěti let vrátit tři stovky, ale budiž. Ostatně, nejsem a nejspíš nikdy nebudu ministrem spravedlnosti.

Každopádně se panu ministrovi Pelikánovi podařilo systematickou prací vybudovat obraz českého dlužníka jako oběť nemravného systému, zatímco protistrana v podobě věřitele je hodna takřka opovržení. V jeho chápání světa se stal věřitel vydřiduchem, který, světe zboř se, požaduje po dlužníkovi zpět své peníze! Jaká to nespravedlivost a nemravnost! Škoda jen, že panu ministrovi nikdo nevysvětlil, že v kategorii věřitelů jsou například také živnostníci či zaměstnanci, kterým nebohý dlužník nezaplatil. A jak moc je nespravedlivé požadovat alespoň 30 procent z dlužné částky po těch, kteří spadli do „dluhové pasti,“ například kvůli neplacení výživného. I když, v takovém případě pomůže stát, neboť pan ministr pamatoval na takzvané přednostní pohledávky. Do této kategorie spadají například pohledávky finančních úřadů, včetně docela dramatických penále.

Pan ministr Pelikán pak ve své snaze ochránit dlužníky zapomněl na nejspíš menšinovou, přesto však existující skupinu těch, kteří umějí v průběhu pětiletého procesu oddlužení optimalizovat vlastní legální příjmy do takové míry, že pokryjí pouze oněch 30 procent dluhu. Ministr spravedlnosti toužil po stavu, ve kterém by dlužník vlastně ani nemusel prokázat jistotu toho, že splatí věřitelům alespoň poměrnou část dluhu. Věřitel by se tak ocitl v postavení někoho, jehož majetek byl vyvlastněn bez nároku na kompenzaci. Pokud většina poslaneckého klubu ANO panu doktorovi Pelikánovi nerozumí, ani se jí nedivím.

Nabídka platí

V jednom ze svých textů pro tištěnou verzi Playboye i na sociálních sítích jsem ministra Pelikána vyzval k tomu, aby mi půjčil. Zároveň jsem se zavázal k tomu, že mu z jakékoli jím zapůjčené částky vrátím minimálně 47 procent, přičemž bych neměl problém ani s 55 procenty. A klidně budu žít s pocitem oběti nespravedlivého systému. Pan ministr tehdy nereagoval. Každopádně bych mu tímto rád vzkázal, že moje nabídka dál platí.