Parlamentní komise: Kde nic tu nic…

Podle politologa Jana Kubáčka představují české parlamentní komise úklidovou četu s pracovní náplní v podobě zametání kauz pod koberec. „V USA skončilo parlamentní vyšetřování například abdikací prezidenta Richarda Nixona, další politiky odradilo od kandidatur. Komise mají statut skutečného vyšetřovacího orgánu, nespolupráce má trestní charakter. U nás se ve vyšetřovací komisi její členové možná dostanou k důležitým informacím, které budou podle zájmu svých stran pouštět do světa…“

Nehledejme smysl

Od roku 1989 vzniklo v Česku dvacet parlamentních komisí s pestrou paletou témat – Poldi Kladno, vztah organizovaného zločinu a státní správy v tzv. olomoucké kauze, Investiční a poštovní banka, dálnice D47, CMI, Diag Human, „studium“ práv v Plzni, pražská opencard, reorganizace policie…

První parlamentní vyšetřovací komise byla založena 29. listopadu 1989. Cílem společné komise Federálního shromáždění a České národní rady mělo být vyšetření událostí ze 17. listopadu 1989. „Ona neměla žádné pravomoci, a byly tam i personální problémy v jejím složení, ale dokumenty, na které ta první komise přišla, tady jsou a ještě nejsou zpracovány,“ prohlásil na podzim roku 2014(!) tehdejší předseda Sněmovny a dnešní šéf ČSSD Jan Hamáček. Co dodat?

Zároveň se není čemu divit. Pokud totiž dojde komise k názoru, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, může se obrátit na orgány činné v trestním řízení prostřednictvím podání trestního oznámení. Dosud se tak však nestalo. Proč taky, když výsledky šetření parlamentní vyšetřovací komise nejsou pro policejní orgány závazné. Že vám to nedává smysl? Ale o tom to přece není.

Předsedou proti své vůli

Pro lepší pochopení fungování parlamentních vyšetřovacích komisí se nabízejí dva konkrétní příklady. Na počátku tisíciletí vznikla komise zkoumající příčiny a podíl státu na krachu Investiční a poštovní banky. Jejím předsedou byl tehdy ještě lidovecký politik Miroslav Kalousek. Během takřka ročního vyšetřování dospěla komise k závěru, že za pádem banky stálo chování managementu a hlavních akcionářů. Jak objevné!

Neméně zajímavý příběh nabízí vyšetřovací komise, která vznikla na konci října 2014. Úkolem jejích devíti členů bylo vyšetření okolností předražené a zvlněné dálnice D47 v Ostravě. Členové komise se měli scházet po dobu šesti měsíců, minimálně jednou za měsíc. K tomu, aby mohla komise začít fungovat, bylo nezbytné zvolit předsedu. Poslanci se však nebyli schopni na žádném shodnout. ČSSD, která měla na vyšetření celé kauzy pramalý zájem, totiž na předsednický post navrhla Jana Birkeho. Jenže ten hlasoval proti jejímu vzniku a panovala tudíž nikoli nelogická obava z toho, že ve stranickém zájmu bude její chod zdržovat. A pokud se něco zjistí, bude to zameteno pod koberec. Nakonec ČSSD prosadila svou, rok a půl po vzniku komise byl nakonec původní sveřepý odpůrce jejího vzniku Jan Birke zvolen předsedou. Dopadlo to tak, že komisi s úlohou nic nezjistit opustili nejdřív poslanci za ANO, pak zástupkyně Úsvitu. Zazvonil zvonec a vyšetřování byl konec.

Politické tlaky nebyly

V létě 2016, čtyři dny před spuštěním policejní reformy, došlo kvůli zkoumání této reformy k sestavení další parlamentní komise v čele s předsedou, bývalým ministrem spravedlnosti za ODS Pavlem Blažkem. Jejími členy byli dále Richard Dolejš (ČSSD), Bohuslav Chalupa (ANO), Zdeněk Ondráček (KSČM), Daniel Korte (TOP 09), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Martin Lank (Úsvit). Z parlamentních stran tak nebude v komisi zastoupena pouze strana SPD neboli Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura, kterou tvořil kromě zakladatele ještě Radim Fiala.

Ještě před vznikem komise pravil tehdejší ministr vnitra za ČSSD Milan Chovanec, že se „policie nikdy nestane divizí Agrofertu“. Ministr financí Andrej Babiš nazval koaličního kolegu „podrazákem a lhářem“. A policejní prezident Tuhý byl podle Babiše „šaškem Chovance, protože ten ho jmenoval“.

A jak to nakonec dopadlo? Podle závěrečné zprávy se neprokázaly žádné politické tlaky ani záměr odstavit šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu. Komise podala dvě trestní oznámení, z nichž jedno bylo odloženo. Toť vše! A s pravděpodobností silně hraničící s jistotou lze říci, že v případě kauzy OKD tomu bude nejinak.