Kauza Diag Human II. (2006–2019)

Miliardová rána

V srpnu 2008 rozhodli arbitři v pořadí už čtvrtého rozhodčího senátu o tom, že Česká republika zaplatí Diag Human 8,33 miliardy korun, přičemž suma byla rovnoměrně rozdělena mezi dluh na straně jedné, poplatky a úroky z prodlení na straně druhé. Zatímco Josef Šťáva toužil po svých miliardách, podle Ministerstva zdravotnictví a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových arbitráž nadále pokračovala.

Tomáš Julínek (ODS), ministr zdravotnictví ve vládě Mirka Topolánka (2007–2009), po nástupu do funkce tvrdil, že pozice státu není tak špatná, jak se mohlo zdát podle vyjádření médií. Bojovnost ho nepřešla ani po prohrané arbitráži, kdy se nechal slyšet, že by ČR měla udělat vše pro to, aby nemusela platit. Jan Kalvoda, právní zástupce Diag Human, bývalý místopředseda vlád Václava Klause a ministr spravedlnosti za ODA, reagoval prohlášením, že v den nálezu zastavila firma Diag Human podmínečně úročení s cílem vytvořit prostor k jednání. Pokud však vláda požádá o přezkum, poběží úročení od začátku. Jak právník, který rezignoval na ministerský post v důsledku neoprávněného užívání titulu JUDr., dodal, penále v hodnotě 1,3 milionu korun denně představuje solidní pozici pro vyjednávání.

Vzápětí po vynesení arbitrážního verdiktu pověřil premiér Topolánek ministra Julínka zvratem v kauze. Předsedou dalšího arbitrážního senátu se stal bývalý ministr spravedlnosti a ombudsman Otakar Motejl. Český stát zastupoval děkan právnické „zrychlené“ fakulty v Plzni Milan Kindl. Třetím rozhodcem byl původně prezident Hospodářské komory Petr Kužel, jeho jmenování však Nejvyšší soud v říjnu 2010 zrušil. Později byl do pozice vrácen, aby později vysoudil na Ministerstvu zdravotnictví tři miliony korun.

Naděje žije

V květnu 2011 zabavil rakouský soud na základě žádosti Diag Human tři umělecká díla zapůjčená z Česka na výstavu ve Vídni. Jednalo se o obrazy Emila Filly (Dvě ženy), Vincenta Beneše (Tanečnice) a plastiky Otto Gutfreunda. Česká strana se odvolala a rakouský soud dospěl k závěru, že se „jedná o výsostně kulturní majetek, který není určen k prodeji“. Zároveň soud potvrdil, že rozhodčí řízení stále probíhá, neboť Česká republika podala v patřičné lhůtě žádost o přezkum rozhodčího nálezu.

Hned následující měsíc prodal Josef Šťáva za blíže nespecifikovanou cenu Diag Human zahraničnímu konsorciu. Podnikatel měl firmu zcela opustit a přestal mít tudíž cokoli společného s vymáháním pohledávky. Některá média to považovala za logický krok a zmiňovala přátelství podnikatele s Miroslavem Kalouskem (TOP 09), ministrem financí vlády Petra Nečase (ODS). Ten potvrdil, že se s Josefem Šťávou, rodákem z Bechyně, sice zná, což ovšem neznamená, že by si přál, aby ve sporu s Českou republikou uspěl.

V březnu 2013 přišel však Jan Kalvoda s tím, že přes prodej zůstává Šťáva majitelem Diag Human. Vyšlo najevo, že zahraničním konsorciem byla firma Aram Global specializovaná na vymáhání pohledávek. Její spolumajitel Michael Balboa, svého času předseda představenstva Diag Human, v té době pobýval v USA ve vězení za podvody.

Už ani korunu...

V červenci 2014 přišel ministr zdravotnictví vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), jeho stranický druh Svatopluk Němeček s tvrzením, že „spor s Diag Human je u konce a nebude už stát ani korunu“. Ministr vycházel při svém, jak se posléze ukázalo, realitě vzdáleném výroku z rozhodnutí rozkladového rozhodčího senátu. „Přezkumný rozhodčí senát fakticky konstatoval, že veškeré právní kroky po zmiňovaném rozhodnutí v roce 2002 jsou ve skutečnosti neplatné. Slovy právního světa označují rozhodci tato rozhodnutí za nicotná a bez právních účinků. A to se týká i pro Českou republiku důležitého rozhodnutí o platbě 10 miliard z roku 2008,“ vysvětlil základní fakta náměstek ministra zdravotnictví a právnický odborník na spor s Diag Human David Kotris na www.ceska-justice.cz.

Přes slova o tom, že „spor nebude už stát ani korunu“, muselo Česko v roce 2015 zaplatit rozhodcům 9,3 milionu korun, tedy polovinu Ministerstvem zdravotnictví stanovené odměny ve výši 18 552 860 Kč. Přitom představy rozhodců o vlastní odměně se rovnaly 30 milionům.

Rok 2016 byl jako na houpačce. Česká republika uspěla v Anglii v rámci soudu o náklady vynaložené v kauze Diag Human, soud naší vlasti přiřkl nárok na 38 milionů korun. V červnu senát odvolacího soudu ve Washingtonu přiznal Josefu Šťávovi právo, na jehož základě se může tamní justice zabývat jeho miliardovými nároky kvůli nerealizovanému obchodu s krevní plazmou. V průběhu téhož měsíce přišlo Ministerstvo zdravotnictví s informací o rozhodnutí prvoinstančního soudu v Belgii. Podle něho je rozhodčí nález z roku 2008, podle kterého má stát zaplatit Diag Human přes osm miliard korun, nevykonatelný. „Po vítězstvích Česka před soudy v Rakousku, Francii, Švýcarsku, Velké Británii a Amsterodamu se tak jedná o další vítězství v řadě rozhodnutí vydaných ve prospěch České republiky v řízeních zahájených společnosti Diag Human před zahraničními soudy,“ uvedl Svatopluk Němeček.

Josef Šťáva to viděl jinak. V rozhovoru pro Seznam v rámci dvacátého výročí od vypuknutí arbitrážních sporů mimo jiné pohrozil, že pokud vláda vsadí na taktiku „Altner“ v podobě ignorování rozsudku, bude požadovat exekuci.

Ruleta se točí dál

V květnu 2017 zablokovaly České republice na základě rozhodnutí lucemburského soudu účty ve čtyřiadvaceti bankách. Stát se rozhodl bránit prostřednictvím kasační stížnosti, jenže 4. července loňského roku rozhodl lucemburský Nejvyšší soud v neprospěch ČR. Mimochodem, během předchozích deseti let se úroky vyšplhaly přes hranici pěti miliard korun. Kromě toho v době soudního rozhodnutí platilo nařízení EU o příhraničním vymáhání pohledávek, na jehož základě mohla společnost Diag Human uplatnit exekuci v dalších členských zemích Unie. Přesto Česko reagovalo ve smyslu, že žádnou újmu neočekává. Na lepší časy se zablýsklo v říjnu 2018 v USA, kde odvolací soud rozhodl o tom, že rozhodčí nález z roku 2008 není pro ČR závazný.

Na začátku letošního roku zaplatil stát Diag Human 211 610 eur, tedy asi 5,5 milionu korun, jako náklady řízení z roku 2012. A miliardová ruleta se točí dál.