17. června 2020 23:20

Jak se mají, co dělají...

Před sedmi lety padla za dramatických okolností vláda premiéra Petra Nečase. Přitom se paradoxně jednalo o kabinet, který se těšil v čase svého vzniku v roce 2010 na české poměry z obří podpory 118 hlasů poslanců. Proto nebude od věci oživit vzpomínky a podívat se, jak si dnes vedou hlavní aktéři kauzy, která otočila politický vývoj v Česku.

Petr Nečas | 1964: Bývalý předseda ODS a premiér, první šéf české vlády, který jmenoval do funkce vrchní ředitelky kabinetu vlastní milenku. 17. června, čtyři dny po jejím zatčení, podal demisi, což se zároveň rovnalo konci vlády. V září 2013 se s Janou Nagyovou oženil. Po odchodu z politiky působil jako poradce majitele SPGroup miliardáře Pavla Sehnala. Učil rovněž na vysoké škole CEVRO Institut, později založil s bývalým europoslancem za ODS Ivo Strejčkem společnost Nestac Consulting. Na konci května byl trestním příkazem nepravomocně odsouzen za křivou výpověď k roční podmínce a peněžitému trestu. Po podání odporu státního zástupce i Nečasova právníka byl trestní příkaz zrušen. Obvodní soud pro Prahu 1 tak bude kauzu projednávat v hlavním líčení.

Jana Nagyová | 1964: Hlavní postava příběhu. Podle obžaloby měla úkolovat v rozporu se zákonem Vojenské zpravodajství, konkrétně generály Ondreje Páleníka a Milana Kovandu plus důstojníka Jana Pohůnka, tajným sledováním premiérovy manželky Radky Nečasové. Po teatrálním zadržení, kterého se zúčastnili i dva zakuklení příslušníci protiteroristického Útvaru rychlého nasazení, skončila na víc než měsíc ve vazbě. Nejdřív byla Jana Nagyová–Nečasová třikrát osvobozena, poté nově povolaná soudkyně Pavla Hájková rozhodla ve všech čtyřech případech o podmínečných trestech. Odvolací soud nakonec vynesl v případě Jany Nečasové verdikt v podobě tříleté podmínky a desetiletém zákazu vykonávání vedoucí činnosti ve státní správě. Manželka bývalého premiéra ještě čelí obvinění ze zneužití informací BIS, napomáhání korupci a přijímání drahých darů v hodnotě 10 milionů korun. Na monstrózní akci, která změnila českou politickou scénu, zatím docela chabý výsledek.

Miloš Zeman | 1944: Konec Nečasovy vlády umožnil prvně přímo volenému českému prezidentovi po několika měsících od nástupu do úřadu v praxi ukázat, jak hodlá uplatňovat své pravomoci. Ačkoli kandidátka na premiérku Miroslava Němcová (ODS) garantovala 101 hlasů poslanců, umožňujících pokračování koalice ODS–T0P 09–LIDEM, pověřil prezident složením úřednické vlády dnešního guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Jeho kabinet bez důvěry pak řídil zemi až do předčasných voleb na podzim 2013. Později prezident v rozhovoru pro deník Blesk přiznal, že akce Ištvana a Šlachty byla provokací proti ODS. „Považujte to za určitý druh omluvy, i když těch, kteří byli těmito dvěma lidmi dezinformováni, bylo příšerně mnoho,“ konstatoval Miloš Zeman, který v roce 2017 vyhrál i druhé přímé volby.

Ivo Ištvan | 1965: Vrchní státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nejdříve rozehrál velkou hru. Na tiskové konferenci hovořil o zajištěných 150 milionech korun v hotovosti, desítkách kilogramů zlata, 31 domovních prohlídkách. Nakonec z toho byly jen podmíněné tresty pro Janu Nagyovou, Ondreje Páleníka, Milana Kovandu a Jana Pohůnka. Mnoho povyku pro nic, chtělo by se říci. Rychle splasklá bublina se však nikterak nepodepsala na jeho další kariéře. V současné době se věnuje tzv. Brněnské kauze, ve které figuruje syn šéfa poslanců ANO Jiří Faltýnek.

Robert Šlachta | 1971: Z pozice tehdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu velel akci, které se účastnilo 400 policistů. V jejím průběhu byla mimo jiné zatčena Jana Nagyová a bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Jak se ukázalo v následujících letech, výsledky se ani zdaleka nepřiblížily původním informacím z bombastické tiskovky, které se Robert Šlachta rovněž účastnil. V červnu 2016 požádal o uvolnění ze služby a odchod do civilu. Důvodem bylo sloučení ÚOOZ s Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality do Národní centrály boje proti organizovanému zločinu. V srpnu 2016 akceptoval nabídku na pozici náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Ve funkci skončil v listopadu 2019. V květnu vyšla Robertu Šlachtovi kniha s názvem Třicet let pod přísahou. Expremiéra Nečase nazval lhářem a králem kmotrů. Spekuluje se o jeho podzimní kandidatuře do Senátu.

Miroslava Němcová | 1952: Zásah na úřadu vlády zastihl političku ODS jako předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR. Záhy po Nečasově konci byla stranou navržena na post premiérky disponující 101 hlasy poslanců. Do projektu ale hodila pomyslné vidle předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake. Navíc, jak vyšlo najevo, měl prezident Zeman stejně připraveno vlastní řešení. V předčasných volbách kandidovala jako lídr strany, ODS brala pouhých 7,7 % hlasů, což se rovnalo historicky nejhoršímu výsledku. Získala však 27 000 preferenčních hlasů, lépe si vedl pouze Karel Schwarzenberg. Poslanecký mandát obhájila i ve volbách 2017. V minulosti výrazná politička upadá do zapomnění, mediální pozornosti se jí dostalo v březnu 2018, kdy jako první opustila v průběhu inauguračního projevu prezidenta Miloše Zemana Vladislavský sál.