Hra na slepou bábu

Kromě stran menšinové vlády ANO a ČSSD nepodpořili vznik vyšetřovacího orgánu PS ani komunisté a část poslanců SPD. Zdravý rozum tentokrát zvítězil, chtělo by se říci, přesto stojí parlamentní vyšetřovací komise nepochybně za zmínku. V letech 1992–2020 jich bylo zřízeno celkem 21. Nejčastěji, celkem pětkrát, vznikla komise ve volebním období 2002–2006, během kterého se vystřídali tři premiéři ČSSD – Špidla, Gross, Paroubek. Naopak zcela bez komise se obešlo období 2010–2013, které skončilo dramatickým pádem vlády premiéra Petra Nečase.

Úklidové čety

Podle politologa Jana Kubáčka představují české parlamentní vyšetřovací komise cosi jako úklidovou četu, jejíž pracovní náplň spočívá v zametání kauz pod koberec. „V USA skončilo parlamentní vyšetřování například abdikací prezidenta Richarda Nixona, další politiky odradilo od kandidatur. Komise mají statut skutečného vyšetřovacího orgánu, nespolupráce má trestní charakter. U nás fungují vyšetřovací komise tak, že se její členové možná dostanou k důležitým informacím, které budou podle zájmu svých stran pouštět do světa…“

První parlamentní vyšetřovací komise vznikla už 29. listopadu 1989. Vzhledem k specifické atmosféře doby se jednalo o jedinou komisi, ve které nezasedali pouze poslanci. Cílem společné komise Federálního shromáždění a České národní rady mělo být vyšetření událostí ze 17. listopadu 1989. „Ona neměla žádné pravomoci, byly tam i personální problémy v jejím složení, ale dokumenty, na které ta první komise přišla, tady jsou a ještě nejsou zpracovány,“ prohlásil na podzim roku 2014 (!) tehdejší předseda sněmovny Jan Hamáček. Sečteno, podtrženo, vznikla komise bez pravomocí, a pokud snad na něco přišla, stejně to během pětadvaceti let nestihl nikdo zpracovat.

Vyšetřování o ničem

Dnešní ministr vnitra ovšem praštil hřebík na hlavičku. To, že žádná z mnoha vyšetřovacích komisí v Česku nikdy nic nevyřešila a tím nejspíš splnila zadání, bylo, je a nejspíš bude dáno jejími „pravomocemi“. Pokud totiž dojde komise k názoru, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, může se obrátit na orgány činné v trestním řízení podáním trestního oznámení. Výsledky šetření parlamentní vyšetřovací komise ovšem nejsou pro policejní orgány závazné. Přesně vystihl situaci advokát Michal Janík v rozhovoru pro Radio Z. „Otázkou zůstává, jaký skutečný efekt nebo význam vyšetřující činnost těchto parlamentních komisí pro společnost má. Podíváme-li se na výsledky činnosti předchozích komisí, nelze se dopátrat toho, že by se na základě jejich poznatků iniciovalo nějaké trestní řízení či se dospělo k nějakým podstatným závěrům, na nichž by mohly justiční orgány stavět.“

Birke zahradníkem

Pro lepší pochopení „efektivity“ parlamentních vyšetřovacích komisí dva konkrétní příklady. Na počátku tisíciletí vznikla komise zkoumající příčiny krachu Investiční a poštovní banky řízená tehdejším lidovcem a dnešním faktickým šéfem TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Během takřka ročního vyšetřování dospěla komise k závěru, že za pádem banky stálo chování managementu a hlavních akcionářů. Řekl bych, že ke stejnému zjištění dojde v případě zkrachovalé banky během několika minut každý člověk s alespoň průměrným IQ.

Ještě zajímavější příběh nabízí vyšetřovací komise, která vznikla na konci října 2014. Úkolem jejích devíti členů bylo vyšetření okolností předražené a zvlněné dálnice D47. Nejdřív však bylo nutno zvolit předsedu. Dlouho však nebylo v silách poslanců se shodnout, neboť ČSSD navrhla na předsednický post Jana Birkeho. Poslanec však původně hlasoval proti vzniku komise a panovala tudíž nikoli nelogická obava, že ve stranickém zájmu bude její chod zdržovat, případně usměrňovat vyšetřování pro jeho partaj žádoucím směrem. Kromě toho protikorupční aktivity „Vraťte nám stát“ a „Veřejnost proti korupci“ poukazovaly na možný střet zájmů. Právnička Hana Marvanová a exnáměstek ministra spravedlnosti Jan Štern podepsali dopis, ve kterém se mimo jiné psalo: „O střetu zájmů Jana Birkeho nelze pochybovat. Je totiž ve veřejném zájmu lidí se zásadním vlivem na ČSSD, aby věc dopadla v neprospěch státu a ve prospěch stavebních firem.“ Přesto byl rok a půl po vzniku komise zvolen odpůrce jejího vzniku předsedou. Podle toho pak dopadlo „vyšetřování“.

Nic neprokázáno

V Česku je kromě toho možné, aby jedna strana koalice iniciovala vznik parlamentní vyšetřovací komise s cílem prokázat nekalé jednání svého koaličního partnera. Stalo se tak v roce 2016 v souvislosti s reorganizací policie. Její hlavní figurou se stal tehdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Mimochodem, bývalý velitel protimafiánské jednotky pokřtil před několika dny svou první knihu Třicet let pod přísahou.

Za vznikem komise stálo hnutí ANO, trnem v oku byl především autor bleskové policejní reformy ministr vnitra Chovanec (ČSSD). Jednalo se o humorný příběh. Například bývalá sociální demokratka a dnešní ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která se do sněmovny dostala na kandidátce ČSSD, v rozhovoru pro iDnes prohlásila, že „zatímco Nečasova vláda uvolnila ruce stáním zástupcům a policistům, ČSSD policii rozbila“. Podle paní Benešové nebylo jasné, co vlastně Chovanec podepsal. Reformu přirovnala k manželce poručíka Columba, kterou nikdy nikdo neviděl. A byť ministr vnitra tvrdil, že se reforma nedotkne živých kauz, paní Benešová to viděla jinak „Poněvadž jsem v branži dlouho působila, velmi dobře vím, že se každá takováto reforma dotkne živých kauz. A říká-li někdo, že ne, tak lže,“ vzkázala ministru Chovancovi. „Ale já ve straně nejsem jediná, kdo by tuhle reorganizaci kritizoval. Pozastavuje se nad ní daleko víc poslanců. Zaráží je, jak byla reforma, která fakticky rozbila Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, překvapivá, rychlá a bez odborné konzultace. Samozřejmě si kladou otázky, co se za ní skrývá.“

A jak dopadly výsledky práce komise, které šéfoval Pavel Blažek, poslanec za ODS a ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase? Komise schválila zprávu, která zjistila závažná pochybení a podezření, ale nic se nepodařilo prokázat.

PARLAMENTNÍ KOMISE MIMO JINÉ ŠETŘILY A NEVYŠETŘILY

• Poldi Kladno
  1996–1998
• Arbitráž CME
  2002–2006
• Vyrovnání s Diag Human
  2002–2006
• Akademické tituly na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni
  2006–2010
• Prorůstání organizovaného zločinu a zájmových skupin do činnosti orgánů veřejné moci
  2006–2010
• Kauza Opencard
  2013–2017
• Privatizace OKD
  2017