Čipy nad zlato...

A tak je zatím například prakticky nemožné pořídit herní konzoli PS5. Automobiloví giganti Toyota, Ford, Volvo nebo Jaguar Land Rover museli zpomalit, případně dokonce zastavit v důsledku nedostatku polovodičů výrobu. V průběhu týdne oznámil boss automobilky Tesla Elon Musk všem, kteří složili zálohu 50 000 dolarů na nejrychlejší vůz světa Tesla Roadster druhé generace, že si budou muset počkat minimálně do roku 2023, což se rovná tříletému zpoždění. Vzhledem k tomu, že nová auta nejsou, registruje trh zvýšení cen ojetin. A dokonce i dosud byznysově neprůstřelný Apple naznačuje, že prodej iPhonů nemusí být ani zdaleka tak dynamický, jako tomu bylo dosud.

Důvody neutěšeného stavu, který se hned tak nezlepší, hovoří se o horizontu minimálně jednoho roku, zatímco manažeři Intel a IBM dávají plnohodnotnému návratu dva roky, jsou podle expertů následující…

• Společnosti specializované na výrobu polovodičů nestíhaly už před začátkem pandemie, poptávku razantně navýšil rozmach 5G sítí. Alespoň to tvrdil v únoru 2020 zpravodajský portál Semiconductor Engineering.
• Podle agentury Reuters americké sankce vůči čínské společnosti Huawei Technologies, k jejichž zpřísnění došlo loni v srpnu, rozbily dodavatelské řetězce a ohrozily samotnou výrobu čínského koncernu. Do té doby největší výrobce mobilů se proto snažil americké sankce obejít tím, že čipy nakupoval od každého, kdo byl ochoten prodat, a cenu až tak moc neřešil.
• S nástupem pandemie se řada technologických firem rozhodla vsadit na strategii maximálního možného předzásobení, což vysálo veškeré rezervy výrobců. Kromě toho, zatímco svět prahnul v důsledku globálního zavedení home office po mnohem větším počtu notebooků, tabletů či webových kamer, továrny na polovodiče dočasně přerušovaly provoz. S koronavirem rovněž přímo souvisí mnohonásobně větší poptávka ze strany producentů zábavní elektroniky, neboť i v časech lockdownů platilo, že kdo si hraje doma, nezlobí. Podle expertů se pandemie rovnala zatlučení posledního hřebíčku do pomyslné rakve, proces pomalého umírání začal v důsledku neadekvátní reakce na stále narůstající zájem mnohem dřív.

  S nástupem pandemie svět prahnul v důsledku globálního zavedení home office po mnohem větším počtu notebooků, tabletů či webových kamer, továrny na polovodiče naopak dočasně přerušovaly provoz. Zdroj: profimedia.cz

  S nástupem pandemie svět prahnul v důsledku globálního zavedení home office po mnohem větším počtu notebooků, tabletů či webových kamer, továrny na polovodiče naopak dočasně přerušovaly provoz. Zdroj: profimedia.cz
• V únoru ochromila Texas sněhová kalamita a s ní související výpadky elektrického proudu, proto muselo přerušit provoz několik továren na výrobu polovodičů. Do toho lehla popelem fabrika na čipy v Japonsku a covid-19 zavřel několik továren v Malajsii. K tomu nutno přičíst týden zablokovaný Suezský průplav poté, co se v jeho vodách vzpříčila 400 metrů dlouhá a 59 metrů široká kontejnerová loď Ever Given.
• Tím se dostáváme k problémům s logistikou. Podle společnosti S&P Global Platts vyšla ještě loni lodní přeprava kontejneru standardních rozměrů z Asie do Evropy na 1500 dolarů. Letos se jedná o 17 000 dolarů. Pandemie zvýšila rovněž ceny letecké dopravy, k tomu nutno přičíst problémy kamionové přepravy v Evropě. K nedostatku řidičů je třeba přidat nevídané časové prodlevy vzniklé koronavirovým testovacím martýriem na hranicích jednotlivých zemí.
• Postavit továrnu na polovodiče je mnohem komplikovanější než třeba cihelnu. Na jedné straně značné finanční vstupy, na straně druhé nezbytnost angažování drahé pracovní síly, které se navíc nedostává. S ohledem na výše uvedené náklady na logistiku by prospěl přesun místa hlavního výrobního dění z Asie do Evropy. Vzhledem k byrokracii je to však představa z kategorie sci-fi, navíc lze předpokládat růst vlivu už tak silné a zejména v Německu sílící zelené lobby. Čína, Jižní Korea a Tchaj-wan se tak nemusí o své zatím výsadní postavení v oblasti produkce polovodičů bát.