Čas dluhů...

Ačkoli jsme politiky s železnou pravidelností zahlcováni informacemi o světlých a ještě světlejších zítřcích, stačí zvolit jedinou správnou stranu, realita je bohužel odlišná. Žijeme totiž v době, kdy se celkový světový dluh zvyšuje téměř třikrát rychleji než světové bohatství.

Máme-li věřit rok starým údajům Mezinárodního měnového fondu a jeho šéfce Christine Lagarde, dosáhlo globální zadlužení astronomické výšky téměř 225 procent celosvětového ročního HDP. Zlepšení stavu je pak v nedohledu. Jako nepříliš optimistická se jeví rovněž skutečnost, že mezi dvaceti nejzadluženějšími zeměmi planety v procentuálním poměru k HDP figurovalo ke konci roku 2017 šest členských zemí Evropské unie – Řecko (178,60 %), Itálie (131,80 %), Portugalsko (125,70 %), Belgie (103,10 %), Španělsko (98,30 %), Francie (97,00 %).

Stejně tak se nelze těšit z faktu, že osmou nejzadluženější zemí světa jsou USA (105,40 %), přičemž oficiální dluh překročil 21 bilionů dolarů a stále roste. Nejspíš v důsledku toho vsadil americký prezident Donald Trump prostřednictvím cel na obchodní války, které mívají mnohem víc poražených než vítězů. Mimochodem, mezi nejméně zadlužené země planety patří Rusko, jehož dluh činí 12,60 procenta a je administrativou Putina stále snižován.

Dluhy však nechodí jen po státech, ale také po lidech. Proto nemusíme, přes neradostná až děsivá čísla příliš zoufat. První zmínky o půjčkách, pocházejí z Mezopotámie a jsou staré tisíce let. Přesto lidstvo přežilo…

(Článek Historie půjček vychází v červencovém čísle Playboye)