Vzestup ke slávě odstartovala Rachel Karnižová v televizních show Survivor a Love Island. Hvězda show se stala i Playmate srpnového vydání Playboye, tentokrát zaměřeného na sport. Celé číslo je právě před blížící se olympiádou věnované největšímu sportovnímu svátku. V rozhovoru jsme například vyzpovídali oštěpaře Jakuba Vadlejcha, který nedávným triumfem na mistrovství Evropy potvrdil, že právě v Paříži bude patřit mezi žhavá želízka na medailová umístění českých sportovců. Vracíme se i k příběhu východoněmecké superstar krasobruslení Katariny Witt, která zanechala i v Playboyi nesmazatelnou stopu. Je toho opravdu dost a samozřejmě nechybějí ani krásné ženy...
Není to tak dávno, co jsem se v pořadu ČT24 v Otázky Václava Moravce dozvěděl z úst pana Halíka, že internet by měl být stejně, jako například provoz na silnicích, řízen předpisy. Očekávané reakce ze strany moderátora ve smyslu protestu proti omezení informační svobody jsem se nedočkal.
Francouzský spisovatel a filozof Voltaire (1694–1778) kdysi pronesl památnou větu: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“ Pro jistou část populace je tato věta k smíchu. Jedná se o tu část spoluobčanů, která žije ve znamení jediné správné pravdy a „pravdivé“ korektnosti. Proto mají vznikat, pokud již nevznikly, úřady blízké těm cenzorským, které budou bedlivě, s patřičným nasazením a za peníze daňových poplatníků zprvu „jen“ sledovat, poté možná i mazat vše, co bude v rozporu s jejich viděním světa. Nepohodlná fakta zmizí ze sociálních sítí ve jménu univerzální pravdy vyvolených. O to větší pole působnosti se dostane těm, kteří chtějí řídit veřejný prostor jako křižovatku a určovat, kdy padne červená.
(Článek Zlatý věk špiclování čtěte v listopadovém čísle Playboye)