Apple hodlá zaplatit za vysílací práva na F1 dvě miliardy dolarů

Na tuto skutečnost zareagoval gigant s nakousnutým jablkem v logu, podle vždy dobře informovaného serveru Business F1 totiž Apple zvažuje koupi celosvětových vysílacích práv. Do transakce málo vídaných rozměrů hodlá napumpovat dvě miliardy dolarů, což se rovná dvojnásobku dnešní částky. Vzhledem k tomu, že se Apple stalo v létě první firmou s tržní hodnotou přes tři biliony USD (65,4 bilionu korun), zdají se být avizované dvě miliardy jako drobné.

Není nad příběh

Přesto to bude boj. Vysílací práva v USA totiž vlastní do roku 2025 společnost Walt Disney Co, která pumpuje do závodů F1 částku mezi 75 až 90 miliony dolarů. Kromě toho zájem o vysílání závodů F1 projevili další silní hráči kalibru Netflix, Amazon a NBCU Universal. Vysílací práva pro Anglii pak vlastní do roku 2029 SKY News, Apple by se tak v nejlepším případě dočkalo plné vlády na konci desetiletí. Je proto otázkou, jak moc může F1 změnit v USA zavedené pořádky.

„Nemyslím si, že v nejbližší době hodně zásadně. Pro americký motosport zatím F1 nepředstavuje přímou konkurenci. Nicméně mimořádně úspěšný a povedený seriál z produkce Netflix, F1: Touha po vítězství, oslovil nečekaně početnou skupinu amerických fanoušků, která předtím neměla k motosportu velký vztah. Ale to, že Nascar a Indy Car mají tradici, ze které se rekrutují velké základny sledujících, pořád platí. Na webu Racer vycházejí přehledy sledovanosti a stává se docela často, že obě tradiční soutěže ve sledovanosti F1 porážejí,“ říká jeden z největších domácích expertů na F1, moderátor CNN Prima News Jiří Šlégl. „Víme, že americké publikum je specifické v tom, že miluje příběhy. Seriál zaujal obrovský severoamerický trh, najednou je všem jasné, že USA nelze brát z hlediska pořádání závodů jako jeden stát, ale v zemi se dá pořádat několik závodů.“

Všechno do sebe zapadá

O úspěchu seriálu vypovídá skutečnost, že od premiéry v červnu 2021 narostly akcie vlastníka F1, společnosti Liberty Media Corporation, o 62 procent. Během roku přibylo 77 procent diváků ve věku od 16 do 35 let, přičemž se jedná, především co se mobilních telefonů týče, o největší cílovou skupinu Apple. A závěrečný závod sezony 2021 v Abú Zabí měl větší sledovanost než Super Bowl. Podobná představa se přitom ještě před třemi lety takřka rovnala vstupence do psychiatrické léčebny.

Predátor zavětřil zisk, vedle vlastního dokumentu o Lewisi Hamiltonovi, který se nikdy netajil svým mimořádně kladným vztahem k iPhone, chystá Apple TV+ film o F1. Produkce se chopí právě sedminásobný mistr světa, v hlavní roli se představí Brad Pitt. „Určitě se nelze divit, že takový gigant má jasnou strategii spočívající v tom, aby všechno do sebe zapadalo, zatím jim to funguje skvěle a nevidím důvod, proč by to tak nemělo být do budoucna,“ říká Jiří Šlégl.

Převládající skepse

Vzhledem k možnému postupnému ovládnutí závodů F1 ze strany Apple a strmému růstu popularity v USA je logická touha po americkém jezdci. Posledním mistrem světa z USA se stal v roce 1978 Mario Andretti (Lotus), o necelých dvacet let později se radoval Kanaďan Jacques Villeneuve. V současné době hájí americké barvy Logan Sargeant (Williams). „Není to špatný pilot, ale z F2 do F1 se posunul zbytečně rychle, právě díky tomu mít za každou cenu na startovním roštu někoho z USA. Všemocný trh to prostě žádal. Očekávání dostalo Logana pod tlak, v posledních měsících se v souvislosti s ním píše o tom, na kolik vyjdou Williams jeho chyby. Jedná se o dost děsivá čísla,“ informuje Jiří Šlégl, který je k brzké výchově pilota F1 z ryze americké líhně skeptický. „Talent se musí tak v deseti letech přesunout z USA do Evropy, závodit v italském, případně německém šampionátu motokár, pak se dostat ve zmiňovaných zemích do seriálu F4. A drtivá většina stájí má své týmy F3 a F2, ve kterých dozrávají piloti F1, v Evropě.“

Holky (zatím) nebrat

Jako mimořádně marketingově přitažlivé se pak jeví případné angažmá pilotky, stačí pohlédnout na kariéru Danici Patrick. Současná expertka F1 vyhrála závod série Indy Car, závodila rovněž v sérii NASCAR, má za sebou i účast v závodě 500 mil Indianapolis. „Mladá dáma, která by dokázala navázat na Danicu, by svět F1 určitě oživila, je ale otázka, kde brát. Hlavní problém vidím v tom, že vznikají dívčí série, holkám je tak upřena možnost srovnávat se s nejlepšími juniory, proto nebudeme znát jejich reálnou výkonnost. Klasickým příkladem je pilotka F3 Sophia Flörsch, která dobře vypadá, bohužel PR a marketing mnohonásobně převyšují schopnosti, které zůstávají v F1 naštěstí stále rozhodujícím faktorem,“ konstatuje Jiří Šlégl.